Doom metal

Doom Metal je podžánrem metalové hudby, který se objevil v polovině 80. let. Jsou pro něj typické pomalejší rytmy a podladěné kytary. Slovo doom lze přeložit jako zánik, beznaděj, osud atd. V doom metalu jedáván velký důraz na melodii a lyrické texty. Z textů je patrný pocit žalu a stesku. Posluchač by měl při poslechu tohoto stylu cítit pocit naděje a ne pocit beznaděje a bezvýchodnosti. Vytvoření pomalé odnože metalu bylo reakcí na britský heavy metal, v Evropě na speed metal a v USA spíše brutálnější thrash metal. Vznikající kapely popisovali svou hudbu jako doom metal a vycházely především z pomalých a hutných kytarových riffů Black Sabbath. Významnými kapelami v Evropě, které zastávaly tento žánr byly švédští Candlemass a anglická kapela Cathedral. V Americe to byly např. kapely St. Vitus a Solitude Aeternus. Začátkem 90. let se začínají na základě thrashe vyvíjet black metalové a death metalové kapely a s nimi se objevuje zkreslený chrčivý zpěv tzv. growling. Vznikají další kapely, které kombinují zkreslený i nezkreslený zpěv. Do doom metalu se dostávají i netradiční nástroje, které se v tomto stylu muziky dříve neobjevovali např. housle a tím vznikla nepřesná definice doom metalu jako pomalého death metalu s houslemi, která je často používána. Dalšími důležitými kapelami jsou Paradise Lost nebo Anathema, později Katatonia a Saturnus. Původní skladby doom metalových kapel neobsahovali rychlejší pasáže a lyrické texty jako je tomu u některých skladeb v současnosti. V dnešní době patří doom metal mezi velmi rozšířené styly a na metalovém poli ten nejrozvětvenější žánr. Vznikají jeho nové formy, buď je doom jako melancholičtější odnož retro rocku, krajně depresivního funeralu nebo naopak psychedelického space Doomu. Dosud však lze naleznout další kapely, které hrají původní tradiční doom metal (Thunderstorm, Reverend Bizarre, …), či doom/death metal (The Prophecy, Evoken…). Termín doom metal má v dnešní době už úplně jiný smysl než před patnácti lety. Tyto dvě slova mají široký rozměr a lze si pod nimi představit mnoho odlišných stylů. Texty mají většinou ponurejší ráz, první kapely se tak pokoušeli o vyjádření osobních problémů (např. drogových závislostí) nebo jsou protiválečné a „společnost kritizující“ (Saint Vitus, Count Raven). Přesně dle předlohy Black Sabbath. Prostor dostává i křesťanská symbolika a posléze „gotizující“ náměty.