Lenka Filipová

Pochází z uměleckého prostředí, její otec byl studovaný operní pěvec a pražský divadelní herec, matka pracovala coby učitelka hudební výchovy, při které používala kytaru. Lenka byla již od mládí předurčena stát se kytaristkou. Hru na kytaru pak také vystudovala u Štěpána Urbana a Milana Zelenky na konzervatoři v Praze. Při hře na kytaru si ráda zpívala. Od mládí byla v tomto směru úspěšná, již v šestnácti letech vyjela s Brněnským rozhlasovým souborem lidových nástrojů (BROLN) na své první zahraniční turné do USA a Kanady. Během studií si Lenka přivydělávala jakožto moderátorka i jako zpěvačka. Byla i dobrá šansoniérka, interpretovala zhudebněnou poezii Vítězslava Nezvala, které zhudebnil její kamarád hudení skladatel a kytarový virtuóz Štěpán Rak. Hostovala i se skupinou Spirituál kvintet. V letech 1973-1975 se objevila i na prknech Divadla Semafor ve hrách Miloslava Šimka. Na podzim 1974 hostovala v koncertním programu Karla Gotta. Poté byla asi rok a půl druhou zpěvačkou Orchestru Karla Vágnera (vedle „jedničky“ Hany Zagorové). V té době jí také vyšly její první gramofonové desky. V letech 1979 až 1981 vystupovala se skupinou Flop Karla Zicha, vystupovala v pražském music-hallu Alhambra.

Dále se vzdělávala a zdokonalovala ve hře na kytaru, v roce 1976 absolvovala kurzy v Mezinárodní hudební akademii v Paříži. V Paříži také občas vystupovala ve studentských klubech. Stala se i hostem francouzské noční rozhlasové show na stanici France-Inter. Přátelila se s lidmi z pařížské Olympie, ve Francii natočila i dvě SP desky. Nejznámější písni z té doby je píseň Zamilovaná, která pochází z pera Francise Cabrela. Tato píseň byla posléze úspěšná natolik i v českých zemích, že dala název i jejímu prvnímu gramofonovému albu, které vyšlo pod tímto názvem v roce 1981 u firmy Supraphon. V roce 1984 sestavila vlastní doprovodnou skupinu Domino, v jejém repertoáru začal postupně převažovat střední proud. Nicméně publikum vždy poměrně dobře přijímalo její písně zpívané ve francouzštině, své koncerty také vždy doplňovala a ozváštňovala sólovými kytarovými hudebními vložkami. Velice pečlivě si po léta pěstovala svůj image sympatické, hudbymilovné a inteligentní dívky či kultivované a atraktivní mladé ženy. Nikdy také zcela neopustila svoji původní profesi klasické sólové kytaristky, což nakonec vyústilo v několik LP desek věnovaných pouze klasické kytarové literatuře. Příznivý ohlas měly i její písničky věnované dětskému publiku. To vše ji vyneslo až do první desítky v popularitě českých zpěvaček v anketě Zlatý slavík. Dostalo se jí i celé řady mezinárodních uznání a ocenění. V současné době se také nově věnuje hře na elektrofonickou kytaru a je stále umělecky aktivní.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Lenka Filipová [online]. c2008 [citováno 26. 10. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lenka_Filipov%C3%A1&oldid=2848209>

 píše kristen

Povolání: Zpěvačka
Věk: 55
Datum narození: 14. 02. 1954
Místo narození: Česká republika
Znamení: Vodnář   aktuální horoskop »

Životopis

Lenka Filipová absolvovala roku 1976 studium kytary na pražské konzervatoři, kde byla studentkou profesorů Štěpána Urbana a Milana Zelenky. ž v 16 letech byla na tříměsíčním turné po americkém kontinentu. Tehdy ale ne sama, nýbrž s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů.

Do živějšího a trvalejšího povědomí posluchačů se dostala spoluprací s Karlem Zichem a skupinou Flop. To všechno byly elementy, z nichž se postupně krystalizovala hotová tvůrčí osobnost. Jaké právě taková se představila albem Zamilovaná v roce 1982. Na debut bylo toto album vysoce úspěšné. Získalo dokonce Zlatou desku.

Lenka není z těch interpretů, kteří chrlí jedno album ročně. Je ovšem z těch interpretů, jejichž album když vyjde, je určitě událostí a jistou zárukou kvality a vždy odráží určitou etapu zpěvaččina života. Po pěti letech od posledního alba "Svět se zbláznil", přichází tato zpěvačka, kytaristka a skladatelka s albem novým "Tisíc způsobů jak zabít lásku" (2002).

Celkem dvanáct původních skladeb, od takových autorů jako je Ivan Hlas, Ondřej Hejma, Honza Nedvěd starší s texty od Pavla Šruta, Filipa Horáčka či Václava Šuplaty doplněné o interpretčiny vlastní věci, dalo dohromady pestrobarevné album s Lenkou v mnoha podobách, které ukazují zpěvačku tak jak ji lidé znají a zároveň v novém moderním pohledu na aranže a zvuk skladeb, které nabízí současný vývoj pop music.