R.E.M.

R.E.M. jsou bez nadsázky jednou z nejúspěšnějších kapel současnosti. Jejich tvorba často zrcadlí a trefně glosuje současné problémy a nedostatky. Na to, že parta kolem charismatického Michaela Stipa ráda provokuje a nebere si servítky s ničím a s nikým, už poukázal i Homer a jeho přátelé ze Springfieldu…

Současní členové: Michael Stipe (zpěvák); Peter Buck (kytara), Mike Mills (baskytarista)

V lednu 1980 se Michael Stipe a Peter Buck potkali v hudebním obchodě a zjistili, že se jim líbí stejná muzika. Při dalším setkání na party University of Georgia potkali Mikea Millse a Billa Berryho, kteří spolu králi v kapele. Tak vznikl kvartet, který pojmenovali R.E.M. (Stipe náhodně zabořil prst do slovníku). Opustili školu, našli si manažera a začali koncertovat. Cestovali ve staré dodávce a na jídlo měli dva dolary denně.

První singl Radio Free Europe (1981) vyšel nákladem tisíc kusů a byl okamžitě rozebrán. Následovalo EP s mystickým nádechem Chronic Town (1982) a úspěšné album Murmur (1983, 200 tisíc kopií). Také deska Reckoning (1984) s hitem So Central Rain (I'm Sorry) měla pozitivní recenze. Nahrávka Fables of the Reconstruction (1985) obsahovala pochmurné texty z jižanské mytologie. Další album Lifes Rich Pageant (1986) bylo pozitivnější a posunulo R.E.M. na žebříčcích hitparád, prodalo se ho na 500 tisíc kopií.

Deska Document (1987) s prvním singlem The One I love bylo vyzývavé, přineslo otevřeně politické písně a prodalo se ho přes milión kusů. V příštím roce vyšla další nahrávka Green (singly Stand, Orange Crush), která se vyznačovala experimentováním se zvukem. Počet prodaných nosičů zase o něco stoupl, tentokrát se ustálil na čtyřech miliónech.

Na začátku 90. let byli R.E.M. označováni za „průkopníky alternativního rocku“ – na albu Out of Time (1991; prodej 4,2 miliónu) se singly Losing My Religion a Shiny Happy People hráli na mandolínu a varhany, místo elektrické kytary použili akustickou. Jedna z jejich nejoblíbenějších desek kapely si navíc vysloužila sedm nominací Grammy.

Další trefou do černého bylo Automatic For The People (1992), které zaujalo mimojité i výraznými smyčcovými aranžemi. Celosvětově se jí prodalo přes deset miliónů kopií. Následovala proslulá rocková „příšerka“ Monster (1994; What's the Frequency, Kenneth?, A Bang a Blame).

V roce 1995 vyjeli R.E.M. po šesti letech na turné, které bylo komerčně velmi úspěšné. Narušily ho zdravotní problémy, bubeník Bill Berry zkolaboval a musel být okamžitě operován. Také ostatní členové kapely měli potíže. Český koncert tak byl dvakrát odložen.

V následujícím roce vyšlo album New Adventures In Hi-Fi, které zabodovalo v amerických i britských hitparádách. Ještě před koncem tisíciletí skupinu opustil Bill Berry a R.E.M. tak dál pokračovali ve třech.

Nahrávka Up (1998) byla komerčně méně úspěšná. Naopak spolupráce na soudtracku k filmu Miloše Formana Muž na Měsíci, kapelu přivedla zpět na výsluní.

Další desku Reveal (2001, 4 milióny) se singlem Imitation Of Life nahrávali R.E.M. v Kanadě a v Irsku. Po kompilaci In Time - The Best Of R.E.M. 1988-2003 (2003) vydali v roce 2004 další studiovku Around the Sun (Leaving New York). Během turné v roce 2005 navštívili R.E.M. také Českou republiku (Sazka Aréna) a zúčastnili se charitativního koncertu Live 8 v Londýně.

V roce 2007 byli neúnavní kritici všudypřítomného konzumu a trefní hudební karikaturisté aktuálního společenského a politického dění uvedeni do vyhlášené Rock'n'rollové síně slávy.

1. dubna 2007 si kapela ze svých fanoušků „vystřelila“ čtrnáctou studiovkou Accelerate. Novinková deska zakcelerovala hned po svém vydání na čelo albového žebříčku ve Velké Británii. Z první pozice vyšoupl Michael Stipe a spol. velšskou zpěvačky Duffy. V srpnu 2008 zavítali R.E.M. v rámci světového turné potřetí (Anděly 1999 nepočítaje) do České republiky, koncertně „zrychlili“ na pražském sešívaném stadiónu v Edenu.