50 Cent podruhé bavil Prahu

Začít je třeba na začátku. Na začátku byl problém s akreditacemi a evidentntí zmatek pořadatelů, kde levá ruka neví nic o druhé. U pořádajících WTF žádná novinka, jen ta zima venku byla větší než jindy. Naštěstí se vše vyřešilo a tak píšící novináři přišli "jen" o začátek a asi dva tracky. Nebudu to dál rozebírat, protože šlo o problém novinářů (když používali zkratku WTF, většinou nemluvili o pořádající agentuře, ale o stavu své mysli) a tedy nikoliv normálních návštěvníků a se samotnou show to nemělo co dělat.

Když jsem přicházel k sálu, akorát dozníval singl Crack A Bottle, což je Fiddyho první Grammy (získal ji společně s Eminemem a Dr. Dre). Jako první mě překvapil počet lidí. Nepřišel mi až tak výrazně nižší než u prvního koncertu, ale plno tedy rozhodně nebylo. Mluví se o pěti tisících lidí, možná necelých.

Stage byla pojatá celkem stroze. Tentokrát žádné ohně a megaprojekce. V pozadí byla silueta New Yorku, před ní nástroje a před nimi 50 Cent a jeho parta G-Unit. Po levé straně ještě DJ Whoo Kid. Nepřeplácaná stage přesně korespondovala se zvukem posledního alba Before I Self Destruct, které také neoplývá prvoplánovými hity a spíše se drží klasického G-Unit gangsta zvuku.

Celý koncert byl v podstatě postaven na osobě hlavní hvězdy. I když dával prostor svým kolegům, bylo jasné, kdo je tam pánem. Ne proto, že by působil panovačně. Čistě proto, že na pódiu neměl nikdo tolik charisma jako on. Choval se přirozeně a hlavně dámská část publika byla nadšená ze všech jeho úsměvů, gest a pomrkávání. Takže, co se týče vizuálna, jediným (celkem zásadním) problémem byly vypadávající postranní projekce. Což se bohužel dělo během celého koncertu, nikdo tak nápadnou věc během show nevyřešil.

Tracklist byl sestaven velice šikovně. Sety největších hitů střídaly nové věci z posledního alba, které vždycky duněly o něco víc, ale nikdy jich nebylo moc - a už se zase jelo v hitech. Ano, koncert mohl být kratší, ne všechny tracky fungovaly tak jako osvědčené hitparádové torpédoborce, ale tím se opět vracíme k vyznění posledního alba. A o to mělo jít hlavně.

Asi nemá cenu zmiňovat konkrétní singly, každý fanoušek je zná. Snad jen pár. Díky živé kapele (která bohužel nebyla na pódiu celý koncert, jen v některých pasážích) zněl naprosto skvěle Follow My Lead. A v podstatě vždycky, když začaly nástroje, zvuk byl najednou lepší, tučnější a více sexy. Při Ayo Technology nezněl při refrénu Justin Timberlake, ale zpíval Fifty sám, případně to nechal na divácích. Ti vůbec reagovali velice dobře.

To je další rozdíl oproti minulému vystoupení. Včerejší show byla celá živě. Minule bylo pár half-playbacků - hlavně při refrénech, tentokrát nic takového.

I když se tolik mluvilo o Before I Self Destruct jako o decentním propadáku, v Tesla Aréně znělo skvěle. Všechny nové věci fungovaly výborně a většinu z nich fanoušci znali. Došlo dokonce i na Psycho, což je jeden z nejrychlejších Fiddyho rapových partů. Opět bez problémů.

50 Cent určitě není nejlepší rapper současnosti, natož všech dob. Co je na něm při koncertě tak speciálního? Tak za prvé je to určitě jeho přirozenost, zdá se, že si to fakt užívá. Pak je to mimika. Umí mrkat na holky tak, že se jim podlamují kolena a zároveň dokáže publikum vtáhnout do svého světa. Když dojde na nějakou silnější výpověď, vypadá to, jako by ty scény z textu viděl přímo před sebou a vy s ním.

A hlavně, jestli něco umí, tak show. Po svém prvním megahitu In Da Club (někdy ve druhé třetině koncertu) poděkoval a zmizel i s G-Unit v zákulisí. Publikum si ho za chvilku vyřvalo zpátky a show mohla jet dál za zvuků Window Shopper. Ke konci zase předváděl scénku na téma "už musíme končit" a "přetahování nás stojí tisíc euro za minutu". Skvěle zahrané, vypadalo to, jako by je opravdu nějaký pořadatel stahoval z pódia a nepochybně tomu hodně lidí z publika věřilo. U takovéhle hvězdy se ale nic neděje spontánně, to je třeba mít na paměti.

Docela vtipné scénky probíhaly, když si na pódium začal tahat dětské fanoušky a zkoušel s nimi konverzovat. Ani jeden neuměl anglicky, což Fiddy vždycky zachránil nějakou vtipnou hláškou a rozjel track, ponechaje vytaženého fanouška na scéně. Pro děcka možná zážitek na celý život.

Celkově určitě dobrý koncert a dobrá show. Vzhledem ke skoro dvouhodinové délce nemohl nikdo odcházet s pocitem, že dostal málo.