104,1 kilometrů s Mandrage
Ve 20:50 kluci přebírají „bronzovou medaili" v kategorii Objev roku, výš se po Žebříku vyšplhala parta Nightwork a Česko-Slovenský Superstar Martin Chodúr. Přesně o deset minut později, namačkaní v červené dodávce, už uháníme Plzní vstříc Praze. První zjištění: Coopi má dlouhé nohy.
Plzeň - Denisovo nábřeží, 21:03
Cesta probíhá klidně, manažer Martin řídí, Pepa si užívá svého oblíbeného místa vepředu a kluci vzadu potmě zkoumají etiketu flašky, kterou spolu se soškou tančícího R dostali - no jo, je to Tuzemák, nejhnusnější rum v Čechách.
Plzeň - U Prazdroje, 21:07
Coopi dyndá od Víti karbanátky. Sice vždycky zapírá, že by je měl - ale pak to autem najednou zavoní a má je... Tentokrát buď dobře maskuje a nebo je fakt nemá...
Plzeň - Nájezd na D5, 21:11
Ticho.
Plzeň - D5 Exit 1, 21:13
Ticho.
D5 - Rokycany, 21:21
Mates se ke mně nakloní - Hele, a kdo vlastně jsi? Coopi se přidává - takže, co dělaj rodiče? Víťa: Chatu máš? Coopi: A sekačku? Vrtím hlavou. Mates: Ale aspoň bazén máš, ne? Taky ne... Ticho. Fotit se nedá, kluci vyhrožují oslepnutím (blesk).
D5 - kolem 55. kilometru, 21: 25
Kluci, zkuste dělat, jako bych tu nebyla - o čem se tak normálně bavíte? Coopi: Tak z padesáti procent o ženských, pak většinou o filmech... Šokující zjištění, nikdo neviděl Avatara... Jinak přes kinematografii, především pak přes horory, je tu mistr Pepa. Dozvídám se, že japonské horory už nehrajou prim, teď je v kurzu Francie.
D5 kolem 36. kilometru, 21:36
Míjíme oblíbenou Mandrage pumpu... Tady vždycky stavíme, maj tu skvělou sekanou! Ale tu si dáváme jen, když je čas - jinak je to obligátní bageta... Ale ty už nám lezou krkem... Mates volá taťkovi - Tak jsme třetí... A co babička, ptám se. Coopi: To až budeme mít Slavíka nebo Anděla. (smích) Ale tohle tam nedávej, zas budu za nafoukanýho pitomce...
D5 - Králův Dvůr, 21:43
Coopi má hovor. Volá Kečup - rozhodně nemáme jezdit tranzitem, ale vzít to přes Prahu. Navigace protestuje: Překročili jste maximální povolenou rychlost. Ptám se, jak to kluci maj s tím vybíráním ženy? Nebudeme ji vybírat my, ale fanoušci. Je to tak lepší. Pomyslné „katastrofy" hasí předvýběr fotografa... (smích)
Praha - Střešovice, 21:58
... Překročili jste maximální povolenou rychlost... Mates klofe SMSku, manažer v družném hovoru s Pepou, bdělost zbylé posádky ověřuju nahozením tématu Olympiáda. Diskuze se stočí na hokej. Coopi: Hodně mě to mrzelo. Mohl jsem si ušetřit to vstávání... (smích) Finové pro nás byli smolný. Navíc finále Kanada - USA, tam není komu fandit. Víťa se přidává.
Praha - Holešovice, 22:09
Volá Kečup (začíná mi docházet, že nejde o donáškovou službu, ale zřejmě o nějakého guru kapely)... Ryby teprve začínají hrát... Řeším s Matesem jeho maturitu a nechápu, jak to může zvládat - čtyři koncerty o svaťáku a čtyři v maturitním týdnu... Překročili jste maximální povolenou rychlost... Manažer se s tím nepáře.
Praha - Letňany, 22:13
Míjíme Coopiho školu. Chodil jsem sem jen rok, ale bylo to děsný... Ještě, že už to mám za sebou.
Praha - Kbely, 22:15
Dorazili jsme na místo. Času je dost, Rybičky nejsou ještě ani v půlce koncertu. Kluci se jdou pozdravit se známými i s neznámými. Jedinej Mates upaluje do zákulisí a rychle připravuje bicí. Poznávám Kečupa - a žádnej protlak to teda vážně není.
Praha - Kbely, 22:58
Frmol v zákulisí. Víťa se rozcvičuje s Kečupem u piána, Coopi se dožaduje Kamikaze, Mates už dostavěl, Pepa odešel neznámo kam.
Praha - Kbely, 23:11
Kluci nastupujou na pódium, publikum ve složení 88 % dívky, 7 % ženy, 5 % muži a navrch ještě jeden pes, je - jak jinak - než u vytržení.
Praha - Kbely, 23:37
Na pódiu se objevuje Lenny Trčková, čestná kmotra desky.
Praha - Kbely, 23:40
Žena pokropena.
Tady se s kapelou loučím. Byl to zajímavý večer a musím přiznat, že přestože jsem z něj měla trochu obavy, těch 104,1 km všichni včetně paní navigátorky přežili.
Report a fotogalerie z Hudebních cen Óčka: Mandrage sundali kabáty
Fotogalerie: Iva Marešová
