Blogy

Zdar parto, tak jsme započali točbu naší další studiový desky. Je už šestá v pořadí.

Těsně před tím, než jsme odjeli nahrávat naši první desku Brutální všechno, jsem musel k doktorovi na odběr krve.

Mňága dohrála. Fili přišel rovnou za náma, nemusel balit aparát, stačilo mu přeci zavřít hubu a měl sbaleno. „Zdar borci můžu k vám? Docela kosa, co?“

Jednou jsem na střední škole chodil po třídě. Když jsem procházel kolem lavice, kde seděla Denisa Nováková, uviděl jsem igelitku s vinylem, která byla opřená o kovovou nohu. Ne Denisy Novákový, ale té lavice.

Samozřejmě se to dalo čekat, ale i tak je to smutné. Opadl hiphopový boom a na scéně to aktuálně vypadá jako ve vybydleném městečku na divokém západě.

Nová doba! Vypadá to, že dneska můžete uspořádat koncert naprosto kohokoliv. Nejen těch, kteří ještě žijí.

Rovnou píši, že nejsem věřící. Také mám trochu problém s autoritami. A úplně největší problém mám s příkazy a dogmaty.

Od mala jsem knižní typ. Nebaví mě fotbal, machrování a nejsem moc soutěživý. Myslím, že málokterá věc mě v dětství a pubertě formovala tolik jako knihy...