B.B. King - Král, který umí rozesmát, rozechvět a poděkovat...
Jedna z mála živoucích legend, u které není tenhle titul jen nadsazeným klišé, odzbrojila fanoušky v holešovické Tesla Aréně hned svým nástupem. Třiaosmdesátiletý král dával publiku už od začátku najevo své sympatie k české metropoli, rozhazoval úsměvy na všechny strany a za srdce se během celého večera chytil hned několikrát.
Českým fanouškům se proslulý BíBí představil už počtvrté - přesto si světově uznávaný umělec zachovává punc výjimečnosti, neopakovatelnosti nevšednosti. Bluesový král své umění prostě nezapomíná a se svou šestistrunnou dokonale tvarovanou kráskou a životní láskou Lucille, nachystali přítomným divákům hudební momenty, na které se nezapomíná.
Největší potlesk sklidily už tradičně „letité" hity Let The Good Times Roll, gentlemanům určená Rock Me, Baby nebo You Are My Sunshine - naopak pro všechny krásné ženy... K nejsilnějším momentům patřily jeffersonská „boogie-šejking" See That My Grave Is Kept Clean, která rozdováděla i sedícího mistra nebo asi nejprofláknutější pecka Thrill Is Gone.
O tom, že se B.B. King s kytarou narodil - poklona jeho matce - se ví už nějaké to desetiletí. Těžko ale vypátrat hlavní tepnu osobitého kouzla, kterým v průběhu koncertu neúnavně zahrnoval nadšené publikum. Co je ale zřejmé - když hrábne do strun B.B. King, sedíte rázem na p...židli.
O hudební suverenitu koncertu se nemalou měrou zasloužili i výteční doprovodní muzikanti, mezi nimiž nechyběl ani Kingův synovec. Co naplat, po jejich boku se to vyzrálému (ne však přezrálému) kytaristovi kouzlilo jedna radost. Publikum si navíc rozkošný Bíbí získal i svou neskonalou přirozeností, okouzlující pokorou a osobitým šarmem a la kytarový a o pár kilo naducanější Morgan Freeman. Někdy se ale Kingovy „mississippské" vtípky minuly účinkem, téma „moje stáří" a „neošklivé ženy" holt není bezedné. Na druhou stranu se však divák nevyhnul touze, být na tom ve třiaosmdesáti alespoň z poloviny tak, jako tenhle mazák... A chybět nemohly ani jeho proslulé grimasy. Jako degustátor citrónu se tedy osvědčil i v Praze. Stejně tak jeho mlaskavé lekce francouzštiny s mikrofonem spadají do letitých hudebních análů.
Koncert nemohl skončit jinak, než ovacemi ve stoje. Pak si hvězda večera ještě stiskla ruku s fanoušky v prvních řadách, nasadila klobouk, poděkovala a řekla své gudbáj...
Co dodat? Na jeden večer proměnil B.B. King Českou republiku v okouzlující bluesové království uprostřed Evropy. Jeho vystoupení bylo jako ta tři předchozí... nevšední, vřelé, a odzbrojující. A co je podstatné, nebylo jen pohlazením ušních bubínků všech přítomných, ale i jejich srdečních komůrek... Teď už nezbývá než doufat, že se tenhle jediný a jedinečný král... Král, který umí rozesmát, rozechvět a poděkovat... k nám zase jednou vrátí...
Fotogalerie: Iva Marešová
