BLOG: Kryštofova akční cesta do Brna

Nejprve bylo třeba nabrat zbytek kapely. První na řadu přišel bubeník Kuba Dominik, pro něhož jsme se museli vydat do Havířova. Po cestě nám volal basák Nikolaj Arichtev, že musí z rodinných důvodů do nemocnice a proto přijede sám svým autem. "Tož vem i Ondru, ni?" navrhl mu Tomáš. V tu chvíli bylo jasné, že nás v autě bude o dva méně.

A jsme v Havířově. "Tož kde je?" přešlapáváme před vchodem do bytovky. "Nazdar, kluci! Otevřu vám garáž, musíme naložit elektrické bicí," volá očividně dobře naložený Kuba. A protože úložný prostor v dodávce je tak trochu puzzle, když konečně sešel dolů, ještě nám mohl pomoci s nakládáním.

Další zastávka Vratimov, kde na nás u trumpetisty Nikolaose Grigoriadise čeká zbytek kapely. No, čeká... Přijeli jsme asi tak o pět minut dřív, než kytarista Evžen Hoffman se saxofonistou Nikosem Kulurisem. Jsme komplet, můžeme vyrazit, ale nejprve rychlý nákup na benzince.

Cesta utekla rychle, protože kluci v autě často koukají na filmy. Dnes je na programu 96 hodin, v originále Taken. Akční thriller o otci, který se vydává zachránit svou unesenou dceru, občas glosujeme, ale docela nás to bavilo. "Tome, zpomal, ať se stihneme dodívat," bručíme.

Nakonec to vyšlo docela přesně. "Hej, kde se odbočuje k té hale?" huláká na nás Tomáš. Od Evžena, který vedle něj pravidelně sedává na místě spolujezdce, se odpovědi nedočká. Tak znovu. "Hej, kde se odbočuje k té hale?" To už jsme v Brně? "Jééé, si to přejel, tak to otoč," zareaguje konečně Nikos. Tři minuty cesty zpět a už vjíždíme do areálu brněnského Výstaviště a hledáme halu P. Šipky ukazují jasně a po chvíli už parkujeme vedle vyložených kamionů.

Je před dvanáctou, scéna stojí, světla blikají, hudba zatím nehraje. Po hale pochoduje lídr kapely Richard Krajčo. "Tak co říkáte na recenze pražského koncertu?" ptá se kluků. Reakce? Více či méně spokojené, dál to pitvat nemá cenu. Každopádně pomohly předprodejům. Do Brna se jen během pondělí prodalo dalších pět set lístků, takže na koncertě bude večer na šest tisíc lidí. A tempem zhruba 300 kusů za den mizí vstupenky do páteční Ostravy, kde to vypadá, že by mohl být plný dům - devět tisíc lidí.

Čekání na zvukovku si kluci zkrátili podepisováním stovky cédéček, nudnou, ale nutnou povinností; přistupují k tomu zodpovědně celé ty roky, co je znám. A pochvalují si, že poprvé za tohle turné není venku ani v hale zima.

Je 13:00, už dorazili i Nikolaj s Ondrou, může začít zvukovka. Po nervozitě zatím není ani stopy. Ale asi se objeví. Ze šatny je totiž vidět přímo do haly, takže bude vidět, jak se lidé postupně scházejí. A adrenalin poroste.

Z Brna váš Kryštůfek Kryštof