BLOG: Život hiphopového moderátora - Real Hip Hop

Poeta | 21.06.2009 | Novinky

Článek z magazínu se mi líbí Článek z magazínu se mi líbí

Ohodnoť jako první!

Asi to bude znít trochu zvláštně, ale jestli mě nějaké slovní spojení dokáže znechutit, tak je to real hip hop. Dříve mi nevadilo, ale co se hiphop dostal do mainstreamu po celém světě, najednou ho používá každý. Z původně smysluplného pojmu se stala zasmrádlá hláška, kterou si bere do úst každý rádoby odborník. Každý má představu, co je ten nejvíc real hip hop. Každý má představu, co rozhodně není real hip hop. Ve své podstatě jde opět jen o to vymezit se proti někomu. Zbytečně.

Včera proběhl v Plzni druhý ročník taneční akce CUBE 2009. Tanečníci z celých Čech battlili v hip hopu, house dance a poppinu. Někteří jeli přes celou republiku jen aby si zatancovali, porovnali síly, potkali se a užili si to. Ceny nebyly v řádech desetitisíců. Bude to znít divně, ale finanční nebo materiální motivace tady nehrála vůbec roli.

Ve výborné atmosféře CUBE 2009 jsem přemýšlel právě nad spojením real hip hop. Měl jsem totiž intenzivní pocit, že jestli je v českém hip hopu vůbec něco real, tak právě tohle.
Nemám problém s tím, že se hip hop změnil. Že nejznámější kapely si řeknou padesát litrů za koncert. Že se rapu věnují i média, která ho nejdříve ignorovala a pak zesměšňovala. Že má na ulici každej druhej kšiltovku a 3XL tričko. Že se objevilo spoustu pijavic, které chtějí na týhle kultuře jenom vydělat. Všechny tyhle jevy mi přijdou přirozený, logický a nehodlám je nijak kritizovat. A že by to bylo snadný. Jenže.

V Americe je spousta rapperů, kteří prohlašují, že dělají rap pro prachy. Že jsou byznysmani, hustleři, moneymakeři atd. atd. Mě jako fanouškovi je to fuk. Pro mě je důležitý, že na sobě makají, vydávají, točí klipy. Oni chtějí vydělat a tak se snaží dělat lepší a lepší hudbu. Vydat další desku. Udělat desku natolik dobrou, aby si ji někdo koupil. Posunout se dál. V Čechách je realita taková, že dlouhou dobu vydělávaly nejvíc skupiny, které měly dvě desky za deset let.

České tzv. elity rapu se vysmívají hrozně věcem. V kurzu je vysmívat se freestylu, beatboxu a jakýmkoliv začátečníkům. Je to asi součást nějaké představy o vlastní výjimečnosti a patentu na hiphop. Na real hip hop. Haha.

Jenže každý, kdo vidí dál než na obroučky svých značkových brýlí, dobře ví, že třeba freestyle je základ. Tak to prostě je. S tím nic neudělá žádná masáž ani vysmívání. Beatbox byl součástí hiphopu ode dne jedna. Hiphop totiž nevznikl v luxusním klubu. Někteří, a zvláště Pražáci, se snaží vytvořit dojem, že hip hop je jen a právě o luxusu, prachách, drogách a směšných pózách. Jasně, je to jejich věc, co si z toho vezmu já je jen a jen na mně.

Ale vraťme se na CUBE 2009. Akci, kterou dělají taneční nadšenci pro taneční nadšence. Nemají žádné velké sponzory, jejich největší silou je právě nadšení a chuť dělat něco, co má smysl. Což bohužel většinou nejde ruku v ruce s nějakým výdělkem, ale odměna je i tak sladká. Pokud přemýšlíte v širších souvislostech, než je vlastní prospěch.

Na CUBE přijedou tanečníci ze všech koutů. Od pěti odpoledne do půlnoci se utkávají v battlech. Většina tanečníků se zúčastní battlů ve všech kategoriích. Protože prostě milují tanec jako takový. V klubu se sejdou stejně naladění lidé. DJs hrají a zároveň prožívají battly stejně jako publikum. Moderátor jakbysmet. Pořadatelé obstarávají chod akce a také si zabattlují. Barmani si stoupají na židle, aby něco zahlédli.

Vzhledem k tomu, že jde již o druhý ročník akce, je zajímavé sledovat, kam se tanečníci posunuli. A že na sobě opravdu makají, i když je nemotivuje vidina nějaké slávy nebo prachů, ale jen tanec samotný. Je to tak občerstvující!

O půlnoci se dobattluje a začne afterparty. Co myslíte, že se děje? Tanečníci tancují dál, všichni dohromady. Dělají si kolečka a battlují třeba v breaku, který není (možná jen zatím) součástí CUBE. Dobrovolně se válí po zemi a vytírají klub. Hecují se navzájem.

Tohle je komunita. Podávají si ruce, objímají se, navzájem se chválí i provokují. Všechno ve výborné atmosféře. Jeden je z Prahy, jeden z Olomouce. No a co? Jeden má mikinu za dvě kila, jeden za dva litry. No a co? O to přece vůbec nejde!

Tady se najednou dostáváme k podstatě. Battle není jen souboj. Battle motivuje zlepšovat se. V důsledku každý battle zlepšuje i celý tanec jako takový.

V podstatě mám pocit, že jediný hiphopový element, který v Čechách funguje, a který nezprznili žádné pózy a falešní "vykladači víry", je tanec. Tanec nenafejkuješ ve studiu. Nepomůže ti PR ani krásný fotky na profilu. Natož nějaké známosti. Pozici v tanci si musíš vydřít, jinudy cesta nevede.

Kdyby mě někdo nutil říct, co považuju za real hip hop - asi bych mluvil právě o tomhle.

< Zpět na magazín


Nejčtenější články týdne




Rychlé vyhledávání