Drtit kytary synťákama, yeah!

Louder | 02.04.2009 | Recenze

Článek z magazínu se mi líbí Článek z magazínu se mi líbí

Ohodnoť jako první!

„Jééé, jééé, jééé,“ řvali kritici nadšením po jejich debutu v roce 2003 a stejných reakcí se zatím dostává i aktuální třetí desce It’s Blitz! Řeč je o trojici z New Yorku – vamp zpěvačce Karen O, kytaristovi Nicku Zinnerovi a bubeníkovi Brianu Chaseovi. Ou jééé, píšeme o Yeah Yeah Yeahs.

Vždycky byli tak trochu podezřelí - ukrutně trendy. Po průlomu newyorských sousedů The Strokes přišli s podobným garážovým zvukem i přidrzlými způsoby. Ostatně v začátcích je doprovázeli na turné stejně jako The White Stripes, další kapelu, která odstartovala trend. A jí se Yeah Yeah Yeahs (YYY) pro změnu přibližovali na druhé měkčí desce Show Your Bones, inspirované Nashvillem, kde Karen O úplně nepodchytila středoamerický přízvuk. Trojka je vrací domů do tavícího kotle New Yorku, do nejžhavějšího zvuku současnosti. Nahrávání totiž vedl produkční mozek kapely TV On The Radio Dave Sitek  a spolu s ním Nick Launay (produkce třeba pro Talking Heads, Nick Cave, Maxïmo Park).

Duch Blondie v době tvůrčího vrcholu křísí první singl Zero spojující disco a punk v novovlnný pop. Kytary v něm pouze sekundují syntezátorům a i ty kytary spíše digitálně bzučí. Kosmické plochy z dáli však nehřmí pouze v Zero, ale dodávají dráždivý revoluční nádech celému albu. Jednoznačně odkazují k Sitekovi a loňskému klenotu Dear Science jeho domovské kapely. A když odkazují, člověka láká srovnávat. Není to úplně fér, protože YYY netouží po vrstevnatých sděleních. Ve většině skladeb si vystačí s několika vypilovanými slovními linkami. „Tancuj, dokud nechcípneš, hlavy se budou kutálet po parketě...zavři oči a uvědom si...," zpívá typickým bitchy stylem Karen O ve frontálním útoku na kluby Heads Will Roll. Kopák, který má podle všech pravidel dominovat, padá pod hlukovou armádou Mordoru a vaše nohy pochodují s ní. Černá je sexy a třpytky navrch taky, jasný!?

Deska nemá slabších míst - například anti píseň Dragon Queen drží cupitavý kytarový doprovod přeskakující mezi pravým a levým uchem a staré analogové syntezátory ukazují, že elektrické obvody umí více než mikročipy a virtualizátory jejich mladších bratříčků. Zinner je teď víc klávesák než kytarista, do strun si slušně hrábne jen v řinčivé Dull Life. Ačkoli mluvit se bude více o tanečních singlech, nejzajímavější jsou atmosférické balady jako Skeletons či závěrečná Little Shadow, newyorská odpověď na Blackbird od Beatles. YYY dosud nesnili. Překvapí, jak suverénně se na hranici říše nejhlubších tužeb i strachů pohybují.

It's Blitz! je o vládě Davea Siteka nad Yeah Yeah Yeahs. Kapelu ponořil do své magické lázně. Držel je všechny za patu a tak jedinou jejich slabinou je právě toto místo. Jenže až se Sitekův zvuk omrzí, čemuž se teď ani nechce věřit, bude už newyorská trojka jistě v jiné koupeli.

 

PS: Aniž bych vám chtěl brát nadšení z toho, že na Rock For People budou letos hrát Bloc Party, neměli byste taky kroužkovat 1. červenec v Roxy?

 

Yeah Yeah Yeahs - It's Blitz!

Vydavatel: Universal Music Group

80/10
  1. Přehrát ukázku Zero
  2. Přehrát ukázku Dragon Queen
  3. Přehrát ukázku Dull Life
  4. Přehrát ukázku Faces
  5. Přehrát ukázku Heads Will Roll
  6. Přehrát ukázku Hysteric
  7. Přehrát ukázku Little Shadow
  8. Přehrát ukázku Runaway
  9. Přehrát ukázku Shame And Fortune
  10. Přehrát ukázku Skeletons
  11. Přehrát ukázku Soft Shock

< Zpět na magazín


Nejčtenější články týdne

Související interpreti




Rychlé vyhledávání