Eros Ramazzotti v Praze aneb diabetikova smrt
Eros Ramazzotti je chlap... To asi není žádné překvápko... On je to navíc ale i chlap, který má charizma až za roh a který umí zpívat... Téhle unikátní konstelaci pak odpovídá i ladění tvorby tohohle šestačtyřicetiletého hudebního Casanovy. V úterý 17. tak v pražských Vysočanech zaznamenali pár hyperglykemických šoků a za necelých devět měsíců zřejmě i pozitivní výchylku demokratických ukazatelů...
Eros Ramazzotti dorazil do České republiky ve společnosti svého nového alba Ali E Radici. Vedle novinek z desky v čele s úspěšným singlem Parla Con Me, zpěvák samozřejmě nevynechal ani vzpomínání na své letitější hity a působivé duety. Došlo jak na I Belong To You, kterou si Ramazzotti původně střihnul s Anastacií, tak i nezapomenutelnou „turnérovou" Cose Della Vita.
Publikum, poskládané především z fanynek s rozšířenými zorničkami nebo objímajících se párů, odměňovalo Erose Ramazzottiho po každém songu bouřlivým potleskem, dupáním a slušným (pra)lesem rukou kývajícíh se z jedné strany na druhou. Jakmile ale došlo na zpěv, už to tak slavné nebylo. Italština holt stále nepatří do nejběžnějších jazykových vod.
Milým překvapením pak bylo poznání, že Ramazzotti nejenže ví, že nehraje v Sofii, ale zná dokonce i nějaký ten kontext... Viz. heslo Ať žije svoboda a demokracie, které se na velkoplošné obrazovce objevilo jak v angličtině tak i v češtině. Publikum si římský rodák získal i svými lekcemi češtiny - a to „Dobr večer Prága" nebo „Ďkuji"... Naopak trochu úsměvně působila jeho úprava dnešních" samoreklam" - zatímco jiní se vozí auty s nálepkami jmen firem, on si svou firmu a aktuální produkty nosí sám na sobě - tedy na svém tričku...
Ale zpátky k hudbě a setlistu, který nejde nazvat jinak, než kanonádou hitů - Quanto Amore, Sei Terra Promesa, Bastasse Una Canzone, Fuoco Nel Fuoco nebo Più Bella Cosa jsou jen zlomkem z dlouhého výčtu, který zvládl naskládal do jednoho večera. Punc nezapomenutelného celému večera dodala i působivá scéna, která dotvářela skvělou atmosféru. V jednoduchosti je krása - stačilo velkoplošné plátno a na něm dobrý program...
Svůj dvouhodinový koncert napěchoval italský bůžek lásky opravdu vrchovatě - dobrým popem, osobním kouzlem a asi tunou cukru. Jako zdatný italštinář jsem si sice říkala, že by Ramazzotti s těmi „ódami na ženské poprsí" mohl trochu brzdit, ale ať už by tenhle fešák zpíval ve vlámštině, amharštině nebo v morseovce... Však vy víte...
Fotogalerie: Iva Marešová/ NetReporters.Org
