FM4 Frequency – pod pokličkou dokonalosti vládne zmatek
Většina z nás začne cestu na FM4 Frequency prostřednictvím oficiálních internetových stránek festivalu. Po prvotním zásahu vyhypovaným designem čeká návštěvníky nefalšované zklamání, neboť informační hodnota webu je nevalná, a absence jiného než německého jazyka značně omezující. Srovnatelný český kolos Rock for People má svou internetovou prezentaci hned v šesti jazycích, a to včetně vietnamštiny!
Když se konečně se slovníkem v ruce prokoušeme obsahem stránek, a vyrazíme směrem na jih od českých hranic, je vše celkem v pořádku až do chvíle, než dojedeme do samotného St. Pölten. Okolo města visí sem tam několik plakátů, a to, že by se tu konal jeden z největších rakouských festivalů, jako by bylo tabu. Na žádném z hlavních příjezdových tahů do města není ani žádná navigace k festivalovému areálu, takže člověka čeká lehká bojovka, aby vůbec svůj hudební sen ve městě našel.
Po příjezdu do areálu městského výstaviště, v jehož přilehlých prostorách se festival koná, je všude pověstná trma vrma, a organizace opět jakoby nikde.
V samotném areálu je ale všechno téměř perfektní, za což patří organizátorům nemalý obdiv, všechny nezpevněné části jsou totiž vysypány stovkami kubíků hrubého štěrku, případně pokryty obřími polyuretanovými deskami, takže ani v případě velkého nečasu nějaké brouzdání v bahně nehrozí. Pravověrný fanoušek bahenních orgiií v dánské Roskilde smutní.
Jedinou vysoce podceněnou součástí je tak počet toalet. Ten je až tristně nízký, kromě dvou kamenných umýváren, která každá ukrývá celkem 8 kabinek a 8 pisoárů, je zde v celém areálu jen 50 přenosných toalet... A to je na festival, který ročně přivítá mezi 40 a 60 tisíci návštěvníky, opravdu málo.
Odhlučnění dvou největších stagí také není valné, a tak ve chvíli, kdy ve večerních hodinách hrají už headlineři vyloženě proti sobě, se po stranách obou scén ošklivě tříští směsice zvuků. Samotné postavení Skunk Anansie a La Roux proti sobě je pak absolutním hudebním rouháním, odhodlaný festivalový fanoušek prostě přijde zkrátka, protože něco musí oželet, a to je za 120 euro celkem nemilé zjištění. Člověk se tak pohybuje prostorem areálu v celku se smíšenými pocity, avšak v tu chvíli narazí na český nápis "Miluju Festivaly“, a ten z pochopitelných důvodů celkově povznese. Český divák na rakouském festivalu přežívá…
