- 11.11.2009
-
Ať už je listopad, Svátek svatého Patrika, jaro nebo 21. století, Green Day prostě frčí. Tříčlenná banda z Kalifornie zatížila minulý čtvrtek svou prohnutou poličku další hudební soškou (MTV Europe Music Awards - Nejlepší rocková kapela) a v pátek už si to v klidu koncertovala ve vídeňské Stadthalle. Ta stojí na svém místě (a nutno podotknout, stále pohromadě) kupodivu i nadále...
Do rakouské metropole kapela zavítala v rámci svého evropského turné k aktuální desce 21st Century Breakdown, večer tak podle předpokladů ovládly songy z téhle placky... A ještě o pár víc jich do koncertního mlýnku přihodil její veleúspěšný a ne úplně bystrý pět let starý albový spoluobčan... Zbytek setlistu si spravedlivě rozdělily alba Kerplunk (1992), Dookie (1994), Insomniac (1995), Nimrod (1997) a Warning (2000).
Show kapela odstartovala titulním hitem 21st Century Breakdown alias omlazeným Jesus Of Suburbia. Více jak dvacet let praxe „zelenáče" naučil vyřešit problém s výběrem koncertního otvíráku. Prvními zastávkami u idiota pak byly modernem dýchající hitovka Holiday, „balada" s anestetickými účinky Give Me Novocaine, defleppardská stadiónovka Are We The Waiting, syrová vypalovačka St. Jimmy a dobře známé procitnutí Boulevard Of Broken Dreams, které si vysloužilo do té doby zatím největší potlesk.
Peroxidový král Billie Joe Armstrong opět dokazoval, že jestli je někdo opravdový mistr v komunikaci s publikem, měl by mu říkat pane... A skvěle šlapal i jeho band, který vedle tradičních sparing partnerů basáka Mike Dirnta a bubeníka Tré Coola, doplnila i trojice doprovodných muzikantů ve složení Jason White (kytara), Jason Freese (saxofon) a Jeff Matika (práce všeho druhu).
Na své si v průběhu večera přišli i praví klasici. Vedle Velké noční se totiž publikum dočkalo i Malé noční... hudby. A to hned několikrát. Postupem času zavánělo Armstrongovo skandování „Vienna" a dirigování Amadeových melodií (pravda, tohle nedělá jen v Rakousku...) až přesycením - na druhou stranu je ale nutno pochválit, že si hoši ve Stadthalle pilně neprocvičili výslovnost Budapešti a zjistili si i místní nacionále. Publikum jim to baštilo dokonale. Ono není divu, stačí si představit, jak si Armstrong v Praze notuje Její pastorkyňu...
Set postarších hitovek zahájil „nimrodský" Hitchin' A Ride a pobízet se nenechal ani živelný dvojblok z Kerplunku Welcome To Paradise a One For The Razorbacks. Cestu do pravěku zakončila dokonalá záležitost When I Come Around. Posléze se Green day obrnili a „ztmavli" pomocí vypůjčeného hitu Iron Man od Black Sabbath. Postupně si vypůjčili i části dalších písní svých úspěšných kolegů - britské ostrovy tu zastoupili The Beatles a The Rolling Stones, Nový svět Isley Brothers a delegaci z klokaniště představili AC/DC.
V druhé půli večera došlo především na starší, rozhodně ne však přestárlé, kousky. Slušným trojtaktem se zaskvěl kultovní song s nezapomenutelným videoklipem Basket Case, velký aplaus schramstla i kabaretní vsuvka King For A Day nebo varující speciál Minority, při kterém se na hlavy diváků snesly tisíce blyštivých papírků. Pak se zelení kluci za nadšeného aplausu poprvé odporoučeli...
Hladoví po potlesku se ale zanedlouho vrátili na scénu a dali (si) pár přídavků, jak jinak, než ve společnosti svého geniálního idiota. Sborový zpěv provázel jak titulní song tak i hitovku Jesus Of Suburbia a říjnový majstrštyk Wake Me Up When September Ends... Příjemnou rozlučkou pak byla poklidnější záležitost Good Riddance (Time Of Your Life).
Green Day toho ve Vídní dokázali hodně. Vedle skutečnosti, že se z měkkých rockerů stali tvrdšími, ale zatraceně dobrými, popery (i když ty ohňové lázně by si mohli propříště odpustit), bez sebemenších pochyb potvrdili, že to s lidmi prostě umí. I proto provázel celý koncert obdivuhodný aplaus a nakažlivé nadšení přítomných... A Green Day jsou z těch, kteří si ho užívali plnými (d)oušky. Přesto všechno, pokud si někdo nevystačil s těmito přednostmi, obdařil ho Billie Joe Armstrong ještě unikátním bonusem a svou p... ozadí vystavil na odiv hned dvakrát. No neberte to...
Tak příště, až pojedete do Vídně, nespokojte s pocukrovaným sachrem, obaleným šnitzlem a s Malou, ale dejte si hned Velkou. Protože takovouhle noční hudbu jen tak nezažijete.
