JUGI z UDG BLOGUJE: Guillaume, přísloví a tak...
V některých příslovích si naprostu libuju. Ráno moudřejší večera mě fascinuje tím, že se jím nikdy neřídím, především mě ale dostává přísloví „Cherchez la femme“ (Za vším hledej ženu), které je krutě všudypřítomné. O tom ale jen s klukama v hospodě:)
Jak jste možná už zaregistrovali, Guillaume odešel z naší kapely. Chtěl bych Vám k tomu říct trošku víc.
Ještě předtím, než jsme vyhráli soutež Cocacola Popstar, jsem odjel na tři měsíce do Paříže, abych zde sesbíral podklady pro diplomku. Nedřel jsem se. Spíš jsem podlehl kouzlu euroflašek:) (láhev červeného za euro). Po zbytek času jsem jezdil po Paříži od klubu ke klubu a domlouval koncerty pro UDG. To byla podmínka, pod kterou mě kapela na tak dlouho pustila pryč. Zároveň jsem se začal pídit po zkušebně, protože jsem chtěl, abychom si s klukama po tak dlouhé koncertní pauze dali aspoň krátkou zkoušku. Postupným doptáváním na zkušebny jsem se nakonec na jednom z večírků seznámil s hubeným sympatickým frantíkem. Hned druhý den jsem se šel podívat na zkoušku Guillaumovy pařížské kapely a kromě toho, že jsem vyjednal zapůjčení zkušebny, jsme vymysleli, že by si s námi mohl dát jednu písničku na koncertě, který jsem domluvil v tamní irské hospodě O'Sullivan.
Nakonec se mi povedlo domluvit čtyři koncerty. Odehráli jsme ale jen dva z důvodu totálního překouření hašišem. Nejlepší a nezapomenutelný gig byl v O'Sullivanu a Guillaume dal s náma Zvědavou:)
Pařížskej výlet byl skvělej, s Guillaumem jsme se všichni skámošili a pozvali ho na prázdniny na tejden do Čech. Mezitím jsme slavně zvítězili v „Cole“ a na Guillaumovu návštěvu připadlo natáčení desky „Ztraceni v inspiracích“ . To nevadilo. Guillaume zahostoval v jedné písničce na kytaru a abychom vylepšili Ruskou raketu, poprosili jsme ho, aby vymyslel francouzský rap na téma Jurij Gagarin... Za týden jsme propili všechny jeho i moje peníze, nabourali v autě a o něco víc se skamarádili.
Už tenkrát jsem tak trochu snil o tom, jaké by to bylo, kdyby s námi Guillaume hrál. Uběhnul rok a naše mailová komunikace pomalu slábla. (Důchodec ve mně – „Sejde z očí, sejde z mysli“:))
Pak se ale nečekaně vystupňovaly trable s naším kytaristou Čehým, které za dramatických okolností (to si nechám na jiný emo vzpomínkový blog) vyústily v Čehýho odchod z kapely. Ejhle. Bylo to na RfP ještě v Českém Brodě, odkud jsem Guillaumovi psal, že je tu možnost, že by s námi mohl hrát. Musel by se ale zcela logicky přestěhovat do Čech:) Jelikož je to správnej punkáč, odpověděl bleskurychle: „Pourquoi pas“ (Proč ne).
Zádrhel byl ale v tom, že než mohl do kapely nastoupit, potřeboval dodělat pár zkoušek v Paříži, zbýval mu půlrok studia, a aby získal titul, potřeboval zahraniční praxi. Pro nás to v tu chvíli znamenalo celé podzimní turné pouze s jednou kytarou a navíc bez záruky, že praxe v Čechách klapne a Guillaume bude v lednu ready.
Dali jsme se tedy do shánění praxe, každý zkusil co mohl a nakonec jsme uspěli. Vzpomínám si, jak pro mě bylo tenkrát strašně důležité, aby to s Guillaumem vyšlo. Bylo to trošku jako nemoc. Byl jsem témeř alergickej na všechny ostatní kandidáty na post kytaristy a snažil jsem se je nějak zazdít:) Všechno jsem měl v hlavě naplánované. Od bydlení a učitelky češtiny (s tou pak začal G. chodit :), s čímž jsem rovněž počítal:)), po společnou hvězdou kariéru až po chytání ryb v důchodu:) Vlastně kromě těch ryb, na který je ještě čas, všechno klaplo:)
Přesto ale Guillaume odchází z kapely. Jsou totiž věci, který se naplánovat nedají. Aby byl někdo veselej, když to chcete vy, nadšenej ze stejnejch věcí, odolnej vůči stejnejm tlakům, aby mluvil stejnou řečí, měl rád stejné jídlo, stejnou kulturu atd. Nicméně to, že člověka nemůžete změnit, neznamená, že ho nemůžete milovat:) Inu, člověk míní, pán Bůh mění:)
