Hip Hop Kemp 2009 - méně lidí, více zábavy

Celý festival byl letos menší jen tou návštěvností. Jinak bylo všechno klasicky velké a bylo toho hodně. Kolem tří set vystupujících, spousta doprovodného programu, street dance, bungee jumping etc. etc.

Z toho jasně vyplývá, že nikdo nemohl stihnout úplně všechno. Nabízím vám tedy svůj pohled na pár koncertů, které jsem stihl. Začínáme ve čtvrtek.

Ten pro mě začal výborným koncertem americké skupiny U-N-I. Tahle parta je na scéně krátkou dobu, takže se ještě nedostala úplně do podvědomí fans. Přesto si je přítomných několik stovek lidí užilo. Do své show dali všechno, dav lidí pod pódiem se zvětšoval a výborné album The Love Supreme znělo skvěle i v živé podobě. Věřím, že o nich ještě uslyšíme a jsem si jist, že klubový koncert by byl ještě větší bomba. Fresh záležitost.

Krátce po nich začali čeští "ústní hudebníci" Beatburger Band. Nedávno si přivezli z mistrovství světa v beatboxu druhé místo a i na Hip Hop Kempu dokázali, že zcela právem. Jejich show byla promáklá do poslední vteřiny a lidé byli ve varu čím dál více. Kluci si připravili speciální show, hodně věcí jsem od nich ještě neslyšel. "Na hubu" zazněl James Brown, Snap! a jejich I Got The Power, atd. atd. Velké plus je, že En.Dru a Ivanhoe umí zpívat, takže dohromady tvoří regulérní skupinu.

Laťka byla nasazená hodně vysoko. Na pódiu se objevují bicí, dav se zvětšuje a očekávání roste. Na řadu má přijít maličká rapperka Lady Sovereign. Což se také v poměrně krátké chvilce děje. A nastává velké překvapení. Kdo čekal hlavně rap, tak ze začátku musel být trochu zklamaný. Lady Sovereign "ječela" jako rockerka a třeba hitovka I Got You Dancing z posledního alba Jigsaw zněla vyloženě punkově. Lady Sov lítala po pódiu, nakopávala plechovky, o jednu také brzy zakopla a natáhla se, prostě její show byla živelnej nářez. Za sebe musím dodat, že bych si ji asi víc užil před rokem nebo dvěma, kdy se víc držela grimových kořenů. Tím ale nijak neshazuju její koncert, to je jen čistě mů pocit/přání.

V pátek jsem moderoval na jedné malé stagy Bandzone showcase, takže z hlavního pódia jsem propásnul skoro všechno, co jsem mohl. Zato jsem viděl výborný producentský showcase, který obstarali Emeres a Fosco Alma nebo super show od plzeňské skvadry Kenas & N8 v kostýmech Spidermana a Papeže. Z hlavního programu jsem stihnul až konec Vladimíra 518 s Hugo Toxxxem a dozvěděl se, že Hugo z pódia nevybíravě komentoval pořadatele Kempu a byl vyveden ochrankou. Pak jsem během večera slyšel ještě patnáct verzí téže události, takže jak to přesně bylo ví jen zaintersovaní. Rapoví fans mají zase co řešit. S poměrně velkým zpožděním poté začal koncert Method Mana, což je věc, která nepotřebuje moc velký komentář. Mr. Meth je legenda, jeden z najprísnějších v hre, showman a zásobárna hitů v jedné osobě. Proběhly všechny, Method Man skákal metr vysoko a prýštila z něj energie. Jednoznačný vrchol pátečního dne.

V sobotu jsem opět moderoval a nechal se mile překvapit českou partičkou Gambrz Reprs. Když jsem viděl jejich šílené kostýmy pralidí, pionýra atd., bál jsem se, že bude celá show postavená jen na tom. Chyba. Gambrz Reprs dali super koncert plný energie a nefalšované srandy. Nepochybně o nich ještě hodně uslyšíte. Minimálně ode mě. :-)

Na hlavní stagy jsem toho tentokrát stihnul více a nelitoval. Sobotní line-up byl tak tučný, až jsem si říkal, jestli opravdu uvidím všechny avizované. A viděl. Odpoledne předvedl skvělou show experimentující mladík B.O.B. aka Bobby Ray. Jeho směs rapu, folku, dancehallu a nevím ještě čeho byla výborná a myslím, že pro mnoho lidí byl objevem Hip Hop Kempu. Další koncert "na hlavní" jsem stihl až večer a patřil hned k high lightům. Pio Squad dali tradičně peklo a strhli několik tisíc lidí pod pódiem ke všemu. Mávání rukou, skandování, absolutní nadšení atd. Výborná atmosféra pokračovala.

Devin The Dude není v Čechách za hvězdu, ale šeptanda tvrdila, že jeho vystoupení bude patřit k těm nejlepším. A bylo to tak. Tak jako někdo říká za každým slovem "vole", Devin říkal za každým slovem "smoke weed". Ale o to samozřejmě nešlo. Jeho specifický hlas i styl dávaly dohromady super show. Těšil jsem se na What A Job (společná věc s Outkast) a ve chvíli, kdy zněla z pódia, jsem určitě patřil k nejspokojenějším lidem v areálu.

Z legendárních Camp Lo jsem stihl jen část, ale stačil jsem zaznamenat, že se publikum stále zvětšuje, že nálada je stále skvělá a stihl jsem asi největší hit Luchini. Takže spokojenost. Po nich Kontrafakt dali tradičně výbornou show, prostě tak jak je známe. Rytmus měl přes sebe zářivě červenou šálu, "ktorá je sexy", došlo i na nějaké vtípky atd. Standart, ale vysoký. To už byl dav u pódiu opravdu pořádný.

Před posledním koncertem hlavního pódia bylo ticho před bouří. Jen se ozývalo šeptané "La Coka Nostra" a ve vzduchu viselo napětí. Přijedou všichni? Bude dobrý zvuk? Budou i pecky od House of Pain, nebo jen La Coka Nostra?

Začátek byl absolutně monstrózní. Když se rozjela hudba, znělo to, jakoby do každého beatu někdo narval pořádnou bouřku. Takové dunění jsem naživo snad ještě neslyšel a do toho maximálně přísný rap. A Everlast, jehož hlas by mohl znít v horrorech stejně jako na metalu. Neuvěřitelný. Splnilo se všechno, došlo na House of Pain věci, i na La Coka Nostra pecky. Bordel, jaký nastal při Jump Around, je nepopsatelný. Snad se objeví nějaké video, ale i to bude jen filtrovaný zážitek. Jsou věci, na které slova nestačí...

Jak jsem psal na začátku, letošní Kemp byl pohodlnější díky menšímu počtu lidí. Podle pořadatelů jich bylo kolem 15 000 a myslím, že je to odpovídající číslo. Určitě nemůžu nezmínit i jídlo, které bylo všude a bylo dobré. Celkově na mě působila dobře i organizace a nikde jsem neviděl žádné přehnané fronty. Nevím, jestli všechny potěšil nápad udělat festivalové peníze, ale osobně jsem s tím neměl žádný problém. Letos jsem měl poprvé pocit opravdu pohodlného festivalu a jestli byly klasicky nezvládnuté Toi Toiky, to se musíte zeptat někoho, kdo na ně po těch letech ještě chodí.