JUGI z UDG BLOGUJE: Ikea
Vyrazili jsme spolu s Adamem. On pro pár drobností (koupil hrnec) a já s předsevzetím změnit náš holobyt na byt:)
Ikea je pro mě takové rozporuplné místo. Vždy, když ji navštívím, cítím trochu odpor k té geniálně vymyšlené mašinerii konzumu. Naprat si žaludek, co nejvíc vytočit z postmixu, když to nic nestojí, strčit děti do dětského koutku a pak za ušetřené peníze nakoupit pár zbytečností, abychom se cítili uspokojeni, že na to máme a že jsme si zase o něco zvedli životní standard. Zároveň mi ale vždycky chutná v ikeácké kantíně, fascinuje mě organizovanost obchodu a líbí se mi tam spousta věcí. Jakožto dost nepraktickej člověk žasnu nad různými vychytávkami a patenty a přemýšlím, co je to za lidi, kteří tohle vymýšlejí.
Večerní výlet do Ikei se vydařil. Nakoupili jsme všechno: knihovnu, postel, poličku, židle i rozkládací gauč. Když jsme už po zavírací době přijížděli ke kase se čtyřma úplně plnýma vozíkama, cítil jsem se jako blázen...
Nejvíc mě ale děsila představa, že všechno tohle budu muset sestavit. Když mi druhý den přivezli domů 25 krabic, propadl jsem panice... Obcházel jsem krabice, koukal, co na nich je napsáno, někde bylo něco, jinde nic. Co kam, co jak, co s tím?
V duchu jsem počítal kolik mi to zabere dní. Tipoval jsem tak deset až patnáct. Začal jsem přemýšlet, kdo by mi s tím pomohl. Respektive, kdo by to za mě udělal:). První , kdo mě napadl, byl Murphy, náš zvukař. Je šikovnej, přes týden má volno, a navíc je pracovitej. Bál jsem se mu ale zavolat, aby to nevypadalo, že si z něj dělám poskoka, nebo že jsem línej a chci to na někoho přehodit. Nakonec jsem se odhodlal. Murphy po chvíli utnul moje blekotání: „Hele, Jugi, no problem, já jsem šikovnej řemeslník a ty jsi idiot, takže to dává logiku.... Ideální by bylo, kdyby ses mi tam vůbec neplet.“ Domluvili jsme se na čtvrtek. Murphy dorazil okolo jedné s posilou, kamarádem „Zázvorem“ (zvukař O5aRadeček , se kterým rádi zvučí a opíjejí se u toho:)). Neuveřitelná věc. Běhěm dvou minut se zorientovali v krabicích a pustili se do montování. Když jsem se vrátil večer z rodinné sešlosti z Ústí, z holobytu byl byt. Díky kluci.Ušetřili jste mi patnáct dní života, zachránili dost možná fyzické a hlavně psychické zdraví.
JUGI z UDG BLOGUJE: Klidně bych kalil o něco méněJUGI z UDG BLOGUJE: KočkyJUGI z UDG BLOGUJE: Prázdninové zážitkyJUGI z UDG BLOGUJE: Každej má svoji prác…JUGI z UDG BLOGUJE: CestováníJUGI z UDG BLOGUJE: Nikdy mě nabavilo pi…JUGI z UDG BLOGUJE: La vita e bellaJUGI z UDG BLOGUJE: Jako v nebiJUGI z UDG bloguje: Dvojí život JUGI z UDG BLOGUJE: Guillaume, přísloví…JUGI z UDG BLOGUJE: Headlines a highligh…JUGI z UDG BLOGUJE: Nejmenovaná ústecká…JUGI z UDG BLOGUJE: Měsíc daníJUGI z UDG BLOGUJE: Kluk z videaJUGI z UDG BLOGUJE: Někdy mě to až děsíJUGI z UDG BLOGUJE: Bez večírku JUGI z UDG BLOGUJE: Náhoda