Imogen Heap korunku v Praze uhájila
Doby, kdy budou koncerty umělců typu Imogen Heap v Praze uvádět cedulky s nápisem vyprodáno, českému publiku zatím nehrozí. Proto je úterní návštěvnická sedmistovka slušným výsledkem... I když, pravda, na závěr večera se obecenstvo hemžilo spíš dojmy wspaniały, amazing nebo fantastisch... A že to bylo!
Dvaatřicetiletá naježená paní z Londýna má jednoduše co nabídnout. Jako u jedné z mála umělkyň u ní navíc není použití přívlastku multiinstrumentalista pouhým plácnutím do prázdna. V nástroj během koncertu proměnila sklenku s vodou, zvonečky, jakousi blíže neidentifikovatelnou věc připomínající spíš hlavolam než hudebního parťáka... A chybět nemohly ani "všední" klávesy a klavír.
Těžko vyzdvihnout nějaký moment - koncert Imogen Heap jakoby se nesestával z jedotlivin, důležitý je každý okamžik, každý zvuk, každé gesto dohromady. Magickou mozaiku pak sama aktérka pravidelně nabourávala svými historkami a vtípky - ať už se učila vyslovit české Miluju tě nebo jen neskutečně rychle plácala páté přes deváté, skoro jako když Woody Allena přistihnou při trestném činu... Ale i tyhle výhybky do večera jasně zapadaly...
Podle očekávání se o osu koncertu postaraly novinky z aktuální desky Ellipse. Ať už to bylo The Fire nebo Aha! - Grammy byla sečtena a podtržena minimálně dvakrát... Úžasně se Archou nesly i Headlock, Speeding Cars, Just For Now, Tidal... na trůn večera však jednoznačně usedla geniální záležitost Hide And Seek.
Co dodat k večeru, který v Arše nachystala Imogen Heap? Ale co je na ní nejhezčí? S přívlastkem "něco mezi Björk a Enyou", v účesu a`la Střihoruký Edward a výškami Annie Lennox je tahle paní prostě nezaškatulkovatelná. A o kolika jevech kolem sebe dneska tohle můžete říct?
Fotogalerie: Iva Marešová
