Jak se do lesa volá, tak se z Migu ozývá
Loňský rok přinesl v hudbě až překvapivý počet nejrůznějších experimentů. Vedle česko-korejských Mlékáren Tata Bojs-Ahn trio s.r.o. tak na trh vletěla i korporace Mig 21-Lelek Orchestra. Populární chlapecká taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 - Smíchova oslavila s myslivci a letuškami své desáté narozeniny ve velkém stylu a do lesa se tak bezpochyby nevydala na houby.
Nejen o vzniku nového alba (recenzi najdete zde) jsme si popovídali s kytaristou a skladatelem Tomášem „letcem" Polákem a dirigentem (tedy spíš aranžérem) Tomášem „lesníkem" Kirschnerem".
2. část rozhovoru na t-music už za týden 30. 3.
Jak se dneska máte?
Tomáš letec: Jak já se vlastně dneska mám... (přemýšlí)
Tak jak se máte včera?
Tomáš letec: Včera jsem dlouho pracoval ve studiu, navíc se mi podařilo prolomit dlouhodobý blok - měl jsem písničku, na kterou jsem chtěl napsat i text, ale ještě jsem to nikdy nezkoušel, takže jsem z toho měl radost.
A šlo to?
Tomáš letec: Šlo to až překvapivě dobře.
Skládal jste hudbu k filmům, zejména pak snímkům Alice Nellis. Takže vaší parketou je spíš muzika...
Tomáš letec: Určitě. Texty jsem nikdy nepsal, ani mě to nenapadlo.
Přejděme ke společnému projektu MIG a Lelek, vystupovali jste spolu dvakrát. Poprvé v Berouně na Letorostech a pak v Lucerně. Jak se ty koncerty z vašeho pohledu lišily?
Tomáš letec: Lišily se především teplotou. V Berouně bylo koncem září kolem deseti, jedenácti stupňů. Zatímco v Lucerně, když koncert vrcholil, bylo až čtyřicet. Jinak na obou vystoupeních hrály kapela i orchestr v plném nasazení, musím všechny pochválit.
Ale vy to snad ani jinak neumíte, ne?
Tomáš letec: Snažíme se.
(k Lelkovi) A jaké to bylo pro vás?
Tomáš lesník: Samozřejmě pěkné. Rozdíl, kromě teploty, byl ve zvuku. Na open-air je hodně rozptýlený a slyšíte ho jinak než v sále. Orientujete se spíš podle odposlechů. Vedro v Lucerně bylo slušné, měl jsem bílou šálu, a i králíčkovi, kterého jsem tahal z cylindru, bylo dost teplo...
Na cédéčko, které teď vychází, jste zaznamenali vystoupení na Letorostech. Nebáli jste se třeba špatného počasí? V Lucerně by to možná bylo jednodušší...
Tomáš letec: Původně byl domluvený jen jeden koncert. Proto se nahrávalo na Letorostech. Navíc jsme s tím neměli žádnou zkušenost, nikdy jsme nehráli s takhle velkým orchestrem. Letorosty vyšly skvěle, měli jsme z toho dobrý pocit, tak jsme si řekli, že by byla škoda to nezkusit aspoň ještě jednou, až pak se domluvil druhý koncert v Lucerně.
(k Lelkovi) Jak to bylo v minulosti s vámi? Byli jste vždycky Lelek?
Tomáš lesník: Předtím jsme nebyli. Lelek znamená letušky a lesníci, ale kde se vzal a kam zmizel, to vlastně nikdo neví. To je zahaleno tajemstvím.
Tomáš letec: Lelek Orchestra je prostě tajemný. Mystický.
Tomáš lesník: Jediné, co vám můžeme prozradit, je, že jedna letuška je myslivec. A kdybyste se podívala na řadu letušek z orchestru, tak rozhodně neuhádnete, která to je.
A poměr v kapele máte jaký?
Tomáš letec: Poměry jsou slušné. (smích)
Tomáš lesník: Vzhledem k tomu, že jsme nebyli na zájezdě, tak poměry jsou v pořádku.
Nazkoušet jednotlivé písničky určitě nebylo úplně jednoduché, jaká vám dala nejvíc zabrat?
Tomáš letec: Myslím, že nejvíc jsme se prali s písní Bývá mi úzko, kde se nám dlouho nedařilo propojit původně napsanou harmonii s novou instrumentací pro orchestr. Ale nakonec se to podařilo.
A který song je vaším favoritem?
Tomáš letec: Výborně nám vyšla píseň Tančím. Ta se podle mě povedla nejlíp. Pak mám ještě rád Ho-Ka-He.
Tomáš lesník: Určitě souhlasím s Tančím. Ze začátku jsem se trošku bránil Skejtu, protože to je hodně improvizační písnička.
Tomáš letec: To je pravda, snad nikdy jsme ji nezahráli stejně, na každém koncertě má trochu jinou podobu.
Tomáš lesník: A s třicetičlenným orchestrem je těžké improvizovat, ale nakonec to dopadlo fakt dobře.
Křtít budete 22. a 23. dubna v Lucerna Music Baru. Ten je dost malý. Orchestr tam asi nenacpete...
Tomáš letec: To určitě ne.
Ani jednu letušku?
Tomáš letec: Uvidíme, jestli některou přemluvíme k nějaké akci. (smích)
Lucerna Music Bar je váš „domovský klub".
Tomáš letec: Ano, začínali jsme tam.
Vloni bylo Migovi deset. Oslavili jste to Ekologickým turné a speciálním Lelkovským projektem. Začíná tím nová éra experimentů? Po těch letech se kapely obvykle snaží o nějakou změnu...
Tomáš letec: My se hlavně snažíme přežít. Za těch deset let je v každém vztahu nějaký problém. A my chceme, abychom se měli pořád všichni rádi. To je náš cíl - aby uvnitř byla pohoda.
Takže i v tom letounu je po deseti letech ponorka...
Tomáš letec: V letounu po deseti letech... je... (smích)
Chystáte v historicky dohledné době novou desku?
Tomáš letec: Ano. Jen jde o to, jak daleko je „dohledno", jak daleko kdo vidí. (smích) Píšeme s Jirkou dohromady tak, abychom s novými věcmi byli spokojení a abychom sami před sebou obstáli. Až ta hromada bude dost velká, tak ji vydáme.
Vraťme se ještě k vašemu vystoupení v Lucerně. Byla by nějaká „humorná historka" z natáčení?
Tomáš letec: To je těžké, obávám se, že žádná publikovatelná. (smích)
Tomáš lesník: Mě taky žádná nenapadá... (oba přemýšlí)
Tomáš letec: Ale v Berouně jsme měli pyrotechnické efekty. Dělal je náš kamarád a říkal: „Opatrně, dám vám předem znamení, budu dole a mávnu. Až to spustí, udělejte pro jistotu krok dozadu." Jirka měl navíc vypůjčené drahé sako, vylezl na molo a když kamarád zamával - tak nic. Říkali jsme si, že to asi nevyšlo a ve chvíli, kdy byla celá kapela uprostřed a Jirka stál na molu, tak to vybouchlo. Škoda, že to není nikde zaznamenané, ale Jirka začal v jednu chvíli hořet, proud jisker mu padal na hlavu... Je jen jediná fotka, jak si hasí ty hořící vlasy...
Jako Dušek v Pelíškách... (k Lelkovi) Jaké to bylo pro vás, když jste v té vřavě dirigoval a Jirka Macháček tam pořád skákal?
Tomáš lesník: Bylo to bezvadné, i když musím říct, že bych se tady nerad stavěl do pozice dirigenta. V hudební branži, mezi muzikantama, je označení dirigent hanlivé, něco jako nadávka, Dirigenty nemá nikdo rád. Já jsem to dělal jenom proto, že jsem to aranžoval. A jestli mám být na něco hrdý, tak rozhodně na aranžování a ne na dirigování. Vzal jsem to proto, že jsem to znal.
A vás to, co Jirka Macháček na pódiu provádí, nerozptyluje?
Tomáš letec: Rozptyluje. (smích) Ale jeho „blbnutí" je neoddělitelnou součástí. Mám pocit, že k nám ten „cirkus" patří. A není destruktivní, tedy pokud na vás během představení neupadne... a neleží na vás i na nástroji.
To už se stalo?
Tomáš letec: Stalo. V písničce Twist jsme měli hodně rozpohybované vystoupení a končilo to tím, že jsme oba leželi na zemi.
Na závěr - co budoucnost, chystáte nějakou další spolupráci?
Tomáš lesník: Určitě něco přijde, ale zůstáváme tajemní. Hlavně nechci, aby to bylo tak, jak říká jeden můj kamarád, že máme budoucnost už za sebou. (smích) Spolupráce je otázka techniky a financí.
A vyhlídky u Migů?
Tomáš letec: Vyhlídky - ty nejrůžovější.
Fotogalerie: Mig 21 a Lelek Orchestra v Lucerně - zkouška a koncert, 10.11.2008
© Iva Marešová