Jak vzpomíná na svou maturitu Márdi z Vypsané fiXy?

Frontman Vypsané fiXy studoval na gymplu v Přelouči. Ostatně právě tam vznikla v souvislosti s úspěšným komolením jeho příjmení Mareda přezdívka Márdi. Co se týká maturity, nepatřil zpěvák k těm, co by se pilně šrotili a jak sám uvádí, prošel hlavně díky štěstí. Ale pomohly mu i jeho babička a Mňága a Žďorp…

Vzpomínáš ještě na svou maturitu? Jak dlouho dopředu ses učil? Nechávals to na svaťák nebo ses na to vykašlal a šel úplně na blind?
Nechal jsem to na svaťák a nestihnul to. Jel jsem místo učení na mistrovství republiky v hokejbalu, kde jsem si odřel půlku obličeje. Ale nestihl bych to ani kdybych tam nejel. Navíc jsme prohráli ve finále 3:2, dali nám gól asi půl minuty před koncem. Seděl jsem se sedřeným ksichtem ve vlaku, jel domu a cejtil, že to nejspíš neklapne ani za tejden a celý léto bude v kopru, protože to doma bude pěkná psychokuna. (smích)

Jak sportuje Márdi?

Vím, žes maturoval z češtiny, němčiny, dějáku a základů společenských věd.
No tak já jsem sice byl dost lůzr, ale výhoda byla ta, že  jsem zrovna tyhle předměty měl celkem rád. Takže jsem přece jen trochu připravenej byl. I když z němčiny jsem jednou dostal patnáct pětek za sebou. Křivě mě obvinili, že jsem spustil poplašňák v muzeu a za trest jsem byl zkoušenej každou hodinu, protože němčinář tam zrovna byl s náma. Pravda byla, že jsem nic nespustil a jen jsem z toho dostal záchvat smíchu. Němčinář byl ale dost férovej chlap. Nakonec mě nenechal rupnout, takže jsem se kvalifikoval.

Kolik otázek jsi v den matury (ne)uměl?
Naučil jsem se celou češtinu a část dějáku. Zbytek jsem nestihnul. Z němčiny jsem ani neznal znění některejch otázek. Radši jsem si šel lehnout, než abych se trápil poslední noc.

Přečtěte si také:

Jak vzpomíná na svou maturitu Matěj Homola z Wohnout?

Jak vzpomíná na svou maturitu Jugi z UDG?

S němčinou Ti pomáhala babička, že jo?
Byla hodná, a tak mi aspoň přeložila otázky, abych věděl o co jde. Dala mi ty překlady a řekla: Aspoň k něčemu byl ten protektorát dobrej. (smích)

A jak probíhal ten velký den? Ráno budík, tréma, tahání otázek…? Zkus ho přiblížit.

Ráno jsem vstal, oznámil, že to nejspíš nedám, a šel na vlak. Cestou jsem si pustil Made in Valmez od Mňágy. Prokopal jsem se do klidu a přijal pozici outsidera v dopolední skupině s dalšíma třema jedincema. Dva byli premianti třídy Nováková s Kratochvílem. Denisa Nováková mi mimochodem půjčila tu desku od Mňágy. Třetí do party byla lehce vystreslá Šárka Kubelková, která byla zodpovědně nadrcená a ještě ke všemu s sebou měla kouzelnej talisman. Bylo jasný, kdo je adept na výsmah. Zrovna s těmahle třema jsme se ale měli navzájem rádi, takže jsme se povzbuzovali a Šárka mi dokonce před losáží půjčovala ten svůj talisman. Bylo to vtipný. Dal jsem první předmět, pak druhej a nakonec třetí - měl jsem neuvěřitelnou kliku na otázky. Poslední předmět byla němčina a já vycejtil, že jsem něco jako hokejisti v roce 2010. Vytáhnul jsem režim dne a zvednul pohár nad hlavu. Pak jsem zavolal domů a sdělil fakt, že mám dvě jedničky, dvojku a trojku. V telefonu bylo ticho a pak moje máma řekla: „Lžeš, abys mohl jít chlastat.“

Jak Vypsaná fiXa přezpívala Mňágu a Žďorp

Takže s nadsázkou se dá říct, že se na tvojí maturitě podepsala Mňága a Žďorp…
Bylo jasný, že tohle spojení funguje, což se potvrdilo i o pár let později. Tehdy mi v práci, kde jsem se tenkrát vyskytoval, zazvonil telefon. Zvedl jsem ho a ze sluchátka se ozvalo: „Zdar tady Petr Fiala chtěl bych s váma natočit desku.“ Šel jsem ven a dal si retko. Chutnalo stejně jako to po matuře.

Dokázal bys ještě německy nastínit svůj režim dne? Aspoň jednou větou.
Gut, abgemacht! 

Jak bereš maturitu s odstupem času – je ti k něčemu?
Lezl jsem po dně a v poslední chvíli jsem se zvednul. Takhle to v mém životě funguje dost často.