J.A.R. akutně potřebují resuscitaci

CD disk je sestaven z osmnácti pecek, které jsou za sebou poskládány chronologicky. První dvě alba (Frtka a Mydli to) zastupují celkem logicky funkové skladby, které i dnes patří na koncertech mezi vyhledávané songy (Kmotr Brown, Bez vokolků, J.A.R.R.A.P. a Mydli to). U některých je vybrán novější remix, který více pasuje k pozdější produkci. S albem Mein Kampfunk do sestavy přibyl Dan Bárta a kvalita celého uskupení značně vzrostla. Holého band pro mnohé musel začít být brán vážně. Rádia zahltila hitovka Maksimig a koncerty dodnes rozvášňuje Babička Michaela Viktoříka. Na kompilaci je z této doby ještě Moj swiat, kde víc než text baví funkový beat. Přesto volba Hnědojeda by byla asi lepší, protože neomrzí tak rychle jako vybraný track.

Nejúspěšnější album je Homo Fonkianz, proto na výběru z loňského roku najdeme z něj hned čtyři zástupce (Bulháři, O lidech řekla Míša, Už mizí pryč je... Hanka a Pap Muziek). Jedná se o hity, které dodnes nezestárly a stále tvoří kostru živých vystoupení J.A.R. Z legendární desky chybí snad jen Ty ho vidíš, Otavo má. CD Nervák reprezentují Metamegamastítko, Jsem pohodlný a Karambolage. I z důvodu dvou pomalejších písní bych poslední jmenovanou nahradil buď funkově tanečním Brutkem modelářem nebo vtipnýma Nulama.

Zatím poslední řadovka Armáda špásu má na výběrovce DVD & CD 1989 - 2009 tři zářezy (Potomek Prahy, Superpéro a Dělnická), které ji přesně charakterizují. Někdo by mohl postrádat rádiový hit Doufám, ale ten se dost podobá použitému Superpéru, a tak kapela vybrala zcela logicky jiné zástupce.  Jedinou novinkou je Ples es. Zajímavostí je, že má v sobě zakomponovány tři různé rytmy a Ota Klempíř se v textu rozhodl opět provokovat. Určitě nejednoho posluchače napadnou různé konotace na příslušníky SS.

Na DVD disku je rok starý záznam koncertu Lucerny. Na stříbrné placce vypadá performance lépe a třpytivěji, než tomu bylo reálně. Setlist dokazuje, že J.A.R. se zapouzdřili do zimního spánku, který trvá skoro už pět let. Sice neustále brázdí republiku křížem krážem, ale pořád s velmi podobným programem, který nemůže bavit snad už ani samotné muzikanty. Protože jde o DVD k dvaceti letům, budiž, nechť jim je to odpuštěno, přece jen tyto písně hráli asi nejčastěji, ale do nového desetiletí J.A.R. nutně potřebují nový repertoár. Co už ale Romanu Holýmu a jeho J.A.R. nikdo nevezme, že Čechy naučili poslouchat funk.

8/10*