JI připravila velmi vkusný pop

Electronica je městský hudební žánr. Ne, že by neměl své příznivce napříč velikostí sídla, ale cílová skupina bude určitě hlavně v Praze a ve větších městech České republiky. Jde o styl, který když je dobře provedený, nezná hranice. Deska Feed My Lion je produkčně mistrovsky zvládnuta, proto by s ní Jitka Charvátová mohla oslovit i zahraniční publikum a vycestovat koncertovat do zahraničí. Podobným spekulacím napovídá i několik indicií: V pětačtyřiceti minutách trvání desky nezazní ani slovo česky a zpěvačka má v záloze i mezinárodní pojmenování JI.

Prvním singlem je v podstatě popový track Real Life, který se svým pojetím hodí do éterů komerčních rádií. Paradoxně bohužel, český éter je více zatuchlý než ten světový, tak většina rozhlasových stanic ho nejspíš pomine. Jitka Chárvátová v sobě nezapře rockovější minulost, zejména u kousků I´m That Girl a The Tiger je to patrné. První jmenovaná je na první poslech nejpřitažlivější, má silnou melodii a postupně graduje, jak v hudební lince, tak v precizním zpěvu. The Tiger s textem Williama Blakea je zpěvaččina vzpomínka na bývalého kolegu Mejlu Hlavsu. Jde o duet s Colinem Stuartem, který působí svou až mimozemskou atmosférou. Začátek nápadně připomíná ústřední melodii legendárního televizního seriálu Návštěvníci.

Za zmínku určitě stojí tracky Human Song a Isolated, které jsou oproti zbytku výjimečné tím, že sloky jsou odzpívány hlubším zabarvením hlasu a působí to velmi přirozeně a příjemně. Jinak je většina vokálů vocoderově upravená, což bohužel hodně schovává výjimečnost Jitčina hlasu, ale k electru to prostě patří.

JI a producent Armin Effenberger připravili popové album, které neuráží a které  má potenciál konkurence vůči zahraniční tvorbě. Při poslechu je cítit, že autoři mají ale ještě na víc a toto je jenom začátek. Více zvukových kouzel a intelektuálnější zvukové magie by prospělo k tomu, aby se deska Feed My Lion brzy neohrála.

9/10*