JUGI z UDG BLOGUJE: Náhoda

Přemýšlím a nic mě nenapadá. Nevadí mi to. Důležité je, že o tom budu přemýšlet, že si v tom týdenním pracovním frmolu a weekendovém koncertování najdu čas, abych rozvinul myšlenku, nápad nebo zaznamenal vzpomínky, které by se jinak ztratily v rutině týdnů, které neuvěřitelně rychle míjí... První blog je myslím nejtěžší. Cítím totiž, že by měl čtenářům vysvětlit, kdo a proč s nimi chce sdílet své pocity, stavy nebo názory.  Proč chci psát blog, jsem se pokusil vysvětlit v prvním odstavci, teď přichází ta těžší část, mluvit o sobě. Mám takové krédo: Všechno, co se stalo, se stalo náhodou... Mám to! Chci Vám něco vyprávět.

Chodil jsme do třeťáku na ústeckej gympl. Bylo po vánočních prázdninách a do školy se mi nechtělo. Nicméně těšil jsem se na kámoše ze třídy, protože když nic jiného, byla tam prdel.  Stala se zvláštní věc. Když zazvonilo na hodinu, seděl jsem v lavici sám. Můj soused a nejlepší kámoš Aleš bylu jiného kámoše Martina a společně s dalšími členy party mě úspěšně a úplně ignorovali.  Nechápal jsem, proč. Dumal jsem nad tím, co se mohlo stát. Ta holka, se kterou jsem se líbal na vánoční rockotéce v kulturáku nebyla nikoho z nich a navíc byla ošklivá. V tom to být nemohlo. Ptal jsem se kluků, o co jde, co se stalo - žádná odpověď, nic, bojkot pokračoval.

Uchýlit se k jiným kamarádům bylo nadmíru těžké. Důvod byl jednoduchý. Humor v partě, která mě vyloučila ze svého středu, byl zaměřen na dělání si srandy z ostatních - navíc srandy hraničící s urážením a to všech a kdykoli, hlavně pak šprtů a vošklivejch holek. Byli jsme fakt kreténi... :)

Po chodbách jsem chodil sám, a jelikož jsem v té době propadal ze tří předmětů a na fotbale se ze mě stal náhradník, bylo to fakt blbý období. V té době jsem začal rád docházet do školní jídelny, i když tam vařili stejně jako ve všech ostatních školních jídelnách. Tam se při obědě dalo pokecat  s leckým a to mě bavilo. Jednou jsem si přisedl ke stolu ke dvěma nápadně podobným, blbě oblečeným, klukům - tipoval jsem, že budou mít samé jedničky...  Nebo minimálně z matiky, fyziky a chemie, prostě blbci...:) Za pět minut z nás byli nejlepší  kámoši, za deset jsme založili UDG a za dva roky jsem se naučil je rozeznat od sebe.  Náhoda.