Kamenné růže nevadnou
Základní vzdělání: 1) pokud pátráte po kořenech brit-popového hnutí devadesátých let 2) chcete vědět, jak se křížil retro kytarový pop s elektronickou taneční hudbou dávno před nu-rave, nu-disco... (a, že na těch "new" není nic nového) 3) chytá vás sentiment, když posloucháte unavené sólovky Iana Browna a chcete ho na vrcholu sil 4) rádi byste alespoň tušili, co je to madchester a ještě jste neviděli film 24 Hour Party People.
Vymezení: Ve srovnání se souputníky Happy Mondays vlastně zní The Stone Roses na první poslech docela konzervativně a člověk (konkrétně slavný hudební kritik Robert Christgau) se oprávněně může ptát, co přinesli tak nového ve srovnání s tím, co hráli The Byrds nebo Buffalo Springfield už v roce 1967. Nepřipomínají jejich postupy tak trochu The Smiths na veselých drogách? Všechno je to částečně pravda, ale ptejme se: nejsou všechny ty zdánlivé hudební revoluce jen přeonačením již dříve zahraného? Myslím, že určitě... a také říkám, že Stone Roses nejsou jen melodickým kytarovým rockem přefiltrovaným smyslovou soustavou po požití extáze. Ostatně, i kdyby byli, pořád to není málo...
Nanebevzetí: Měli precizního hladiče strun Johna Squireho. Basák Mani hrál skoro do všeho zvláštní technikou, jakoby utekl z jamajské dubové skupiny. Kolem uvolněného a pestrého stylu Reniho zase kolovaly legendy, že byl Hendrixem mezi bubeníky své generace. A pak je tu Ian Brown, který jamování vytvaroval do písniček - texty i jejich podáním přidal nálepku „kultovní matroš!". Nejlépe jistě chutnal nedlouho po památném létě lásky (kdy se rozšířily taneční drogy po Západní Evropě), ale songy jako I Wanna Be Adored, Made Of Stone, She Bangs The Drums nebo Fools Gold (nově v nezkrácené téměř desetiminutové singlové podobě) vám ono léto stočí a našroubují přímo do ucha... a nebude to bolet!
Přifouknutí: Nová edice neláká jen na remasterovaný zvuk. Legacy Edition přidává k původnímu disku ještě bonusový s demoverzemi písní z celé desky, plus několika navíc. Objevuje se i dosud nevydaná Pearl Bastard - důkaz jak moc jim to hrálo v době, kdy jim ještě psychedelika dávala iluzi pozemského ráje. O tom svědčí i přibalený DVD záznam vystoupení z roku 1989 v Blackpoolu - velice cenné video. Potěší rozšířený booklet. Komu by to nestačilo, může se poohlédnout ještě po sběratelské edici - dostane navíc vinyly, další nášup b-stran, luxusní balení ve stylu tolik ceněného původního coveru (jehož autorem je sám kytarista John Squire), naplněnou usb klíčenku a ještě více... Fanoušci mají důvod se vrátit, ti ostatní poznat a přidat se do klubu kamenných růží.
10/10
