Když Chinaski, tak s Plivníkem
Přestože píše v reálu pan Bukowski pohádky trochu jiného ražení, zasvištěl jeho oblíbený hrdina do dětského světa jako po másle. O tom, že slaví autopohádkový speciál neobyčejný úspěch, se Chinaski přesvědčili už před pěti lety, kdy vydali první díl úsměvných příběhů o řidičích a jejich věrných čtyř-kolových kamarádech. Už tehdy se kapela vydala na turné, tehdy ovšem bez kulis a pořádných kostýmů.
Se scénou se tentokrát opravdu vyřádili. Lajdácký Krupička Josef byl okouzlující šofér, jak má být - oranžová košile, žlutá kravata, čapka se štítkem, boty do špičky, v saku kapesníček... Stejně tak Plivníkem „převezený" ředitel, účetní Pelikán, plánovač a nesmlouvaví policisté si ve svých rolích (někteří dokonce doslova) příjemně zalétali. Kladenský sobotní večerníček Husákovy děti dětem nelze hodnotit jinak než kladně. Bavila se jak hrstka nejmenších diváků, kteří kapele vytrvale napovídali, tak i ti dospělejší.
Ve druhé části večera se Chinaski už bez převleků vrátili do svých tradičních rolí. Sympaticky působil především fakt, že do repertoáru zařadili písně, které obvykle nehrají. Dorazil tak například originál(ní) Kytarista, dlouho-kouřový Měsíc, 07čkové Vzhůru do nekonečna nebo autopohádkové Porsche 911. I písně koncertně prověřené však díky akustičtějšímu podání a jedinečné atmosféře načichly puncem nepoznaného. Převládaly pomalé songy - Drobná paralela (vážení kladenští, jak všeobecně víte...), Láskopad, Baletka, Vakuum, Vrchlabí nebo Skončili jsme. Naopak zrychlení přišlo s písněmi Jaxe, Můj svět nebo překvapivě i dlouho odpočívajícím Tabáčkem.
Kapela Chinaski je na svém autopohádkovém turné strojvůdcem jedinečných večerů. Do svých představení totiž přidává něco navíc. Vedle suverénních hudebních a roztomilých hereckých výkonů tam prostě dává i sama sebe - a to z pohledu kluků, kteří taky kdysi za Husáka byli dětmi. Jejich zavzpomínání vás dost možná stejně jako mě pohladí na duši, takže můžu poradit jediné... Nechte se s bukowského hochy svézt do říše pohádek. Sladké sny.
Fotogalerie: Iva Marešová
