Killing Joke: Pamatujte na svoji smrtelnost!
Titul „Na výsostech" (z kanonizovaného verše mší Gloria in excelsis Deo) pochopitelně nebyl zvolen náhodou. Předchozí album Hosannas from the Basements of Hell (2006) vydali Killing Joke ještě za života baskytaristy Paula Ravena. Pak se každý z muzikantů začal věnovat něčemu jinému. Jaz například svému druhému „vážnohudbému já" a komponování hudby pro zvláštní události pod patronací Evropské Unie, Paul Raven hraní s Ministry. Jenže 20. října 2007 zemřel Paul Raven na selhání srdce.
Smrt přítele pochopitelně někdejší spoluhráče silně ovlivnila. Zatímco jiné skupiny podobná tragédie často rozloží, Killing Joke se semkli ještě pevněji. Jak se dala původní sestava Killing Joke z dob před třemi dekádami (Jaz Coleman, Youth, Geordie Walker a Paul Ferguson) znovu dohromady, vysvětluje Jaz: „Všechno se rozjelo, když jsme se potkali na... Ravenově pohřbu. Je legrační, jak spojující efekt to na každého z nás mělo. Připomnělo nám to naši vlastní smrtelnost a co pro nás kapela znamená."
Jaký je nový materiál legendárních post-punkerů? Věru intenzivní. A neveselý. Klenutý refrén úvodní skladby In Excelsis dýchne osudovostí. A následující Endgame pošle mráz dál, až do kostí. Pro koho tu končí hra? Pro lidstvo. Ekologické katastrofy, válečné konflikty, věčný nerozum člověka „moudrého". Nezvládli jste manuál k planetě, končíte, dámy a pánové. „Pohodlně se usaďte a užijte si třírozměrný přenos konce světa," zpívá Jaz.
Jazovo strašení by mohlo působit jako klišé. Takových katastrofických vizí už bylo, z uměleckého hlediska hodně stará vesta. Jenže to by nesměl Jaz podávat téma tak naléhavě.
Monotematičnost EP potvrzuje i třetí skladba Kali Yuga. Také ona hrozí apokalypsou. Kali Yuga, Věk Kali, představuje v hinduistické mytologii čtvrtý, poslední věk světa. Konečnou epochu, dobu pokleslé morálky, utrpení a zkázy. Opus Ghost Of Ladbroke Grove, obsažený na EP i coby dub remix, se rozhoupe v reggae rytmu. Odlehčení na závěr? Ale kdepak, zlověstný, neúprosný rytmický tah působí spíš jako rána z (ne)milosti. Jdu si rychle pustit něco pozitivnějšího.
Výtky? Po hudební stránce se vlastně Killing Joke moc neposouvají. Nové písně přetavují, ač ve zvukově současné podobě, podobná post-punk-gothic-rocková východiska jako v dobách začátků kapely na přelomu 70. a 80. let. Jenže protentokrát nevadí. Jde přece o sugestivitu, o energii, o opravdovost.
Na svých oficiálních stránkách Killing Joke uvádějí, že všechny skladby EP In Excelsis byly pořízeny během natáčení desky Absolute Dissent (a míchaly se mj. v Jazově oblíbené Praze), ale zatím není rozhodnuto, které se objeví i na dlouhohrajícím albu. Ale ať už nakonec pánové vyberou cokoliv, zdá se velmi pravděpodobné, že Killing Joke dostojí svojí kultovní pověsti. Mají slyšitelně našlápnuto.
Pokud patříte ke skalním fanouškům, vězte, že EP vychází nejen v recenzované základní podobě, ale i digitálně na i-tunes spolu s bonusovým „protestním filmem" Urban Primitive, který natočil staronový basista Youth v roce 2004. Nebo jako vinyl. A už určitě dávno víte, že naživo vtrhnou Killing Joke 4. října do pražského Lucerna Music Baru.
