JUGI z UDG BLOGUJE: Kluk z videa

Jugi | 26.03.2010 | Blogy

Článek z magazínu se mi líbí Článek z magazínu se mi líbí

Líbí se 3 uživatelům. Všichni, kterým se Článek z magazínu líbí

Dnešní blog bude zase trošku retro. Minulý týden se totiž nepřihodilo nic, co by doopravdy stálo za sdílení a protože nadávaní na politiky mě nebaví, obracím se s radostí do minulosti. Zároveň tím začínám plnit své dlouholeté předsevzetí sepsat jakousi kroniku naší kapely.

 

V prvním blogu jsem Vám vyprávěl o náhodném setkání s Petrem a Pavlíkem, tedy o setkání, které stálo u úplného zrodu Uselees Demi Gods. Nechystám se krok po kroku popisovat vývoj a anachronicky se přesunu rovnou k příběhu, který přivál do kapely saxofonistu Adama. Mám totiž pocit, že je to takový sluníčkový příběh...:) A že se pěkně hodí k atmosféře prvních jarních dnů.

Na gymlu jsem na učení neměl náladu ani čas, protože mě naplno zaměstnávalo utváření mé vlastní osobnosti. Poté, co jsem navždy překonal své skinheadské období z prvního stupně ZŠ, řešil jsem, jestli mám být punkáč, skejťák nebo hipík. Abych se mohl naplno věnovat těmto úvahám, snažil jsem se využít každou možnost, jak se ze školy ulít.

Jedna se naskytla, když probíhal veletrh středních škol a náš gympl zde měl svůj stánek, o jehož provoz se staralo kromě učitelů také pár studentů. Úkolem bylo přesvěčit děcka ze základek o tom, že naše škola je ta nejlepší volba... Dodnes nechápu, že mě pro tuhle misi vybrali, jelikož jsem nebyl úplně reprezentativní kousek, nicméně pro úkol, který mi byl přidělen jsem stačil. „Nic neříkej a když mávnu, pusť video " takové byly instrukce.

Pak to začlo. Amaterská kamera projížděla učebnami chemie, fyziky, přirodopisu atd. a úlisný hlas se vychloubal nejdutějšími Boticelliho trubicemi, nejplacatějšími Petriho miskami a největším počtem vycpaných orlosupů v celém Ústí. Gradovalo to. Když přišla řeč na mimořádně talentované žáky, vítěze meziškolních a krajských kol olympiád, propadal jsem depresi a začínal litovat, že nesedím v lavici.

Zbystřil jsem, když propagační film začal vychvalovat vybavení našich hudebních učeben, a to především proto, že tomu nebylo dlouho, co jsem odcizil školní bicí soupravu...:)

Pak to přišlo. „Mezi nejtalentovanější hudebníky na naší škole patří Adam Kupera...," hlásil hlas a obraz zaostřoval na urostlého primána, který se procházel po školních chodbách jako Líza Simpsonová a hrál blues. Všechno bylo jasné.

Asi o měsíc později, bylo hezky jako dnes, Adam čekal na zastávce s takovým kufříkem v ruce. Šlo se na první zkoušku...

< Zpět na magazín


Nejčtenější články týdne




Rychlé vyhledávání