MÁRDI z fiXy BLOGUJE: Fixa na Rock for People

4. 7. vystoupí naše formace na festivalu Rock for People.  Jeden den to zahrajem (a nahrajem) a druhej den to vyjde. To už asi někteří z vás vědí (asi to nejspíš vědí všichni, co čtou tenhle blog). Ale někteří třeba ne a tohle je takovej můj osobní propagační lísteček.  No vlastně taková elektronická varianta lístečku. Teď je to asi trochu méně pochopitelné.

To je tak. V roce 2000 jsme hráli na RfP poprvé. Byli jsme absolutně neznámá parta, kterou šoupli na legendární zastrčenou scénu vedle plaveckého bazénu. Naše jediná šance jsme byli my. Ten bazén byl kapitola sama pro sebe. Ve vodě plavalo všechno možný (jenom mrtvý lidi ne) a kdo ví, co bylo na dně. Možná Kevin Costner s čírem a jointem pořvávající: „Vodní svět - nejlepší, k sežrání, k posrání! Vodní svět, vodní svět!!!"

Vedle stálo pódium a jedna kapela střídala druhou. Nikdo tam moc nechodil, ale my jsme stejně byli nadšený z toho, že jsme se tam dostali. Náš tehdejší manažer, nyní ředitel San Piego records, Ladis - vytisknul lístečky s časem našeho hraní - chodili jsme mezi lidma a rozdávali jsme je. Proti nám hrály Tři sestry a ty měly v „Brodě" vždycky největší kotel, takže jsme moc nepočítali s tím, že by se  na zastrčený scéně stalo něco zásadního, ale překvapivě k tomu došlo, protože se tam tenkrát nahrnulo asi 400 lidí, který vytvořili neuvěřitelný peklo a my jsme byli v ráji. Občas se to povede a Novej Zéland remízuje s Itálií.

Pítrs skočil po přídavku do toho bazénu a plácal se tam jako nějakej rozradostnělej lachtan. Štípali jsme se radostí  a vzduchem lítaly hlášky typu: „No, ty vole, to bylo něco!" a „Co to bylo???" a „Chápeš to???"

S  vytřeštěnejma očima a s pusou od ucha k uchu po superdávce zpětný pozitivní energie jsme nadšeně pobíhali kolem toho bazénu a házeli jsme po Pítrsovi to, co už v tom bazénu dávno plavalo. Stačilo to vylovit a hodit to znova.Tahle radost po hraní se nikdy nemůže omrzet a když se to omrzí, tak už nemá cenu hrát.

Tehdejší úspěšnej koncert na RfP byl  zhmotnělej důkaz toho, že naše cesta, kterou jsme si vybrali je sice běh na delší trať, ale že to je takhle správně. Ten pocit (toho nadšení, štípání, pořvávání a hlavně výbornýho hraní) jsem si trvale uložil do paměti a už tam asi zůstane do konce mýho života. No ale nebudu předbíhat - Alzheimer je Alzheimer.

Chtěli jsme tam hrozně kalit a užít si to, ale museli jsme se vrátit na  koncert do San Piega. Jenže RfP vábil dál a tak jsem nad ránem ve Žlutým psovi nabral svýho kámoše Jamese a vyrazili jsme polským Fiatem zpátky. Před cílem  jsem ho nacpal do kufru a projeli jsme přes všechny kontroly až do areálu.

Jeden ochrankář se na mě spiklenecky usmál a řek: „Vezeš si v kufru tuny chlastu, co?" Byla to pravda - vez jsem tuny chlastu, ale bohužel v Jamesovi. Tehdy ty kontroly nebyly tak vymakaný jako teď:).

Domů jsem se pak vrátil s pocitem, že mě moje paření totálně odrovnalo, ale zpětně to hodnotím tak, že to byla hodně dobrá akce. Na RfP jsme pak hráli každej rok. Každej rok to bylo dobrý až na ten minulej poslední koncert, kterej Pítrs odehrál se zlomenou rukou. To bylo nepříjemný. Hlavně bylo blbý to čekání, jestli si tu ruku definitivně neposlal do fáze - invalida. Ale ve finále měl kliku a my tím pádem vlastně taky. Ale i tak to nebylo s tou zlomenou rukou úplně blbý - ať žije černej humor... Ne - bylo to příšerný. Bez prdele.

Pítrs si totiž skoro každej (druhej) rok v létě něco zlomí. Do minulého roku to byla většinou jedna nebo druhá noha. Jednou si nic nezlomil, ale zase usnul s jednou nohou na sluníčku, takže měl popáleniny, teď nevím jakého stupně. Snad to tohle léto „prolomí":).

Letos je to náš desátej koncert na festivalu, kterej se pořádně rozrostl až se nakonec musel přestěhovat. V plaveckým bazénu v Českým Brodě vyrazily skrz drolící se  beton rostliny s nejspíš omamnými účinky.  Nad Hradcem Králové se bude vznášet létající bar, pod kterým zahrajou Muse nebo Prodigy. Možná, že na festival dorazí nějakej jedinec, kterej bude mít plný kapsy semínek z rostlin z toho rozpadlýho bazénu a rozhodí je dolů jako šaman, kterej rozhazuje zbytky kostí. Z těch semínek vyrostou bazény s plavčíkama. A ty plavčíci na sobě budou mít trička s nápisama kapel, který na RfP hrály anebo budou hrát. Nejlepší plavčík bude mít tričko s nápisem Pixies a ten úplně nejlepší bude mít na sobě nápis „Beatles i s Johnem bez Yoko". Pak tam bude ještě jeden z Novýho Zélandu u oldskúlovýho českobrodského bazénu v tričku Yesterday lobotomia. To bude náš Mič Bjukenen. Tak to bude.

Kulatá číslovka našeho koncertu je důvod k oslavě nebo vlastně k záznamu, ale abych se přiznal, tak nás nejdřív napadlo, že to nahrajem a pak jsme zjistili, že je to desátej koncert na RfP. Každej chce mít svý píárko. Chacha - myslím, že jsme nevyužili plnej potenciál tý číslovky, když mně to došlo pár dní před festivalem. Už se vidím, jak v dodávce zase přiopile pořvávám, že jsme Novej Zéland. Kdo sleduje mistrovství světa ve fotbale, tak třeba trochu chápe. Novej Zéland je příběh bez totálního happyendu, protože simuling se v Itálii dědí z otce na syna. Ale kdyby to bylo ve filmu, tak by to dopadlo jako to vlastně dopadlo - Slováci postupují, Makaróni jedou dobou na parmezán a Nový Zéland má stejně pech a kiwi.

Zpátky k VF na RfP.

Celej tenhle „projekt" bude dost krutá anarchie, tak jsem zvědavej, jak to celý dopadne. Je to trochu takovej protipól naší anglický mise. Na všechno bude zatraceně málo času, chyba už asi nepůjde napravit, ale kouzlo okamžiku smíchaný s lehčím adrenalinem má něco do sebe. Přípravy samozřejmě probíhají - Mejla udělal obal díky některým z Vás. Dva dny před festivalem budeme mít soustředění, kde složíme playlist a hlavně to dáme tak nějak celý dohromady. Tím myslím - co budem hrát, jak to budeme hrát a kdo, kdy a co zahraje a co se bude dít, když se něco stane nebo nestane atd. atd.

Zásadní věc je neprozrazovat, ale určitě zahrajeme něco, co není na žádný desce - jedině tak možná na youtube - tam je přece všechno (mimo některejch našich klipů).

Mám rád živý nahrávky, kde je cejtit hluková špína a hlavně mám rád nahrávky, kde jsou slyšet lidi, který na to přišli. Tak to pořádně rozbalte - mikrofony budou i nad Váma. Jdete do toho?