Marek Ztracený: Pořád píšu písničky „staré“ lásce

Ahoj Marku, dočetl jsem se, že vydání tvé nové desky je v podstatě na spadnutí. Je to pravda?

Tak druhá deska už je opravdu natočená. Já všude říkám, že vyjde 23. listopadu, ale není to pravda. Vyjde už 16. a jsem rád, že ji můžu představit i prostřednictvím serveru t-music.cz. Jmenuje se Pohledy do duše a je velmi osobní. Mám z ní fakt dobrý pocit.

V kolika písničkách bude slovo "ztrácíš" v libovolném tvaru?

To je podpásovka (smích). Ale vážně, slovo ztrácíš na první desce nebyl žádný kalkul, ale omyl. Na novém albu se objeví jenom v jedné písničce "Ztratí", takže naštěstí fakt jen jednou.

Je to už něco přes rok, co ses raketově stal hvězdou české pop music. Jak si tu změnu prožíval, nebo jak to teď vnímáš.

Máš pravdu, život se mi otočil o 180 stupňů, ale naštěstí jen v těch sympatických věcech. Můžu hrát na pódiu svoje písničky, o čemž jsem vždycky snil. Moje písničky se hrají v rádiu a já tak můžu něco sdělit. Když mi pak někdo řekne, že mi rozumí a že to taky zažil a že moje písně pomáhají, jsem šťastný! A když někdo přijde pro podpis nebo se chce vyfotit, tak to je příjemný. Bulvár se ke mně chová slušně, teda celkem slušně (smích) a cítím se skvěle.

Chtěl jsem se zeptat i na negativa spojená s popularitou, ale zdá se, že to ve tvém případě snad ani neexistuje.

Opravdu. Mě všichni připravovali na to, jak ten šoubyznys je černej. Ale já mám svého manažera a producenta, takže mě osobně nikdo do ničeho nenutí. Všechno děláme úplně přirozeně a mám radost, že žiju, jako jsem žil, jen s tím rozdílem, že můžu hrát pro lidi. Je to celé cirkus a chaos občas se mi chce brečet únavou, ale je to úžasný a mě to baví. A díky tomu, že si koupili mou první desku Ztrácíš, mohl jsem natočit tuhle další.

Tvůj debut se mi líbil zejména díky textům. Osobně tě řadím do trojice nejlepších a nejnadanějších českých poprockových textařů. Můžeš někoho označit, kdo je v této oblasti tvůj vzor, nebo kdo tě ovlivnil?

To mám radost. Můžeš mi říct, kdo jsou ještě ti přede mnou?

Určitě, ale prvně mi odpověz na otázku, pak ti to prozradím.

Že by mě přímo někdo ovlivnil, nebo že bych se snažil někoho napodobovat, tak to ne. Ale extrémně se mi líbí, jak textuje Richard Krajčo. To co dělá je fajn, k tomu se nedá co vytknout. Pak můj kamarád Tomáš Klus, který si se slovy a češtinou hraje. To rád poslouchám.

Máš pravdu, Tomáš je taky úžasný textař, ale toho jsem ze svého seznamu záměrně vyškrtl, protože to je písničkář a u těch jsou kvalitní texty základ. U popu nebo rocku není kvalita slov úplně zásadní. Také jsem měl jsem na mysli Richarda Krajča, kterého si mi potvrdil, a tím druhým jsem myslel Roberta Kodyma z Wanastowek.

To je pravda!

Většina tvých písniček zrovna nehýří veselostí, proto se musím zeptat. Jsi smutný člověk?

Ne naopak, je tedy pravdou, že jsem hodně ztracený sám v sobě, ale myslím si, že moje písničky se dají pochopit různě. Spíš to je podle nálady. Když budeš mít dobrou náladu, tak tě snad potěší, když budeš smutný, tak tě podpoří. Ale takhle to funguje, protože jsou pravdivý. Každý si prožil něco podobného. Většinou jsou o lásce, protože jsem ji prožíval a já neumím moc lhát. Co jsem zažil, jsem pak napsal a věřím, že lidi to v tom cítí.

Teď se nemůžu nezeptat. Byl jsi zamilovaný při skládání věci na druhé album?

(Smích) Zrovna ty písničky, které jsou podle mě nejlepší, jsou o té staré lásce, což je zvláštní a asi mě to nikdy už nepustí. Ale věnuji se už i jiným tématům. Jsou tam například písně o prostituci a životu jako takovém. Těším se na první reakce, protože ta deska je opravdu tak trochu jiná.

Dobře vraťme se k novému albu Pohledy do duše. Prozraď, v čem tkví zásadní rozdíly ve srovnání s úspěšným CD Ztrácíš.

Pořád jsou to písničky, které jsem napsal já. Zásadní rozdíl udělal producent, kterým je opět Martin Ledvina, a dal tomu trošku jiný kabát. Důležité také je, že u nahrávání byla přítomna moje kapela, se kterou jezdím na koncerty. Takže to co uslyšíte, jsme opravdu my, co pak můžete slyšet živě kdekoliv, kam nás pozvou. Jsem zvědavý na kritiky a reakce, hrozně mě to zajímá, protože si za tím, co jsme nahráli, stojím. Ale já už v tom tři měsíce ležím, takže nemám odstup a jsem nesoudný.

Plánuješ koncertní turné po vydání Pohledů do duše?

Jo, moc rád bych vyjel na jaře na turné. Bohužel u nás to není úplně jednoduchý. Tady když chceš udělat koncertní šňůru, potřebuješ sponzora. Ten se ale rýsuje, takže když nic nebude na jaře, tak na podzim určitě. Na to se strašně těším, den prvního koncertu si budu pamatovat celý život.

Je asi nesmysl se ptát zpěváka, který zpívá česky, jestli má v plánu prorazit do zahraničí, ale jak to s tebou vypadá na Slovensku?

Zatím mám celkem dobrý zprávy. Není to tak, že by se celý Slovensko položilo na lopatky, bohužel. Ale mám zprávy, že moje písničky tam hrají a už tam máme zamluvený nějaký koncerty na léto, tak snad to bude fungovat. Chodí mi už i slovenské maily a to je super! Docela bych si to přál, protože jde poznat, že jsme za hranicemi. Když jsme tam jednou hráli, tak bylo příjemný, jak Slováci byli otevření a pro mě to bylo zase něco jiného.

Blíží se výročí sametové revoluce. Tvé album vychází pouhý den před 17. listopadem, a proto se chci zeptat, zda se řadíš mezi takzvané zpěváky s názorem na věci veřejné, nebo se tomu vyhýbáš a raději bys chtěl být úplně apolitický?

Bez názoru určitě nejsem a co mě napadne, to hned řeknu, což spíš považuji za své minus, protože si vždy nějak naběhnu. Ale nemám ambice skládat prioritně protivládní písničky. Člověk, který žije jako já, užívá si, možná se sem tam trochu napije, nemá moc právo někomu kázat, jak by to mělo v tyhle republice vypadat. Navíc si myslím, že jsou tady mnohem chytřejší lidi než Marek Ztracený a mají rozumnější názory. Viděl jsem třeba Tomáše Kluse zpívat politické písničky. Na jednu stranu to oceňuji, ale na druhou stranu já se do té role ještě vžít neumím. Třeba až pokročí věk (smích).

Připadáš mi hodně pozitivně naladěn. Co tě tak v životě štve, ať je to cokoliv.

Jediný co mě fakt štve, tak jsou nechutný lži a lidi, kteří ti do obličeje řeknou něco a za zády o tobě mluví úplně jinak. Tihle hajzlové mě dokážou vytočit, ale jinak mám život fakt rád a dokážu vyjít, aspoň doufám, s každým. Mám taky tak dobrou náladu, protože za chvíli jdu na pódium. Vždycky se hrozně těším. Dnes hrajeme výjimečně akusticky a navíc zazní čtyři nové skladby.

Čteš si hudební kritiky, zajímají tě?

Většina umělců asi říká, že ne, ale mám-li říct pravdu, tak mě to hodně zajímá. Víc si určitě cením názorů fanoušků, ale ke kritikům mám respekt, protože některý věci umí fakt správně pojmenovat. Ne vždy to je lichotivé pro mě, ale slyšet ten názor je určitě zdravý. Někteří kritici jsou sice looseři a hudbě nerozumí, ale pokud mluvíme o těch velkých jménech české kritiky, tak ti mě určitě zajímají.

Mrzely tě reakce na tvé vystoupení před koncertem Beyoncé? Myslím tím, že hodně lidem vadilo, že každý patříte do jiného žánru.

Já jsem se toho extrémně bál, protože dva dny před jejím koncertem, přišla nabídka, že by si přáli poprockovou kapelu nebo zpěváka. My jsme jim poslali email s empétrojkou a oni odpověděli, že máme být tam a tam v ten a ten den. Když jsme pak přišli na pódium, tak reakce byly zvláštní ze začátku, ale myslím, že lidi se bavili. Nebylo to tak, že by skákali a šíleli, ale zpívali a tleskali a podle mě to dopadlo dobře. Já jsem si to určitě užil. A recenze nás pochválily.

Já jsem tam byl a tvá slova musím potvrdit, ale myslel jsem to spíš tak, že se už před koncertem a po něm taky objevovaly názory, že lidi jsou na R&B koncert a rocker Ztracený tu atmosféru narušuje.

K tomu můžu říct jen to, že neznám nikoho, kdo by dokázal odmítnout vystoupit před Beyoncé v O2 Areně pro 15 tisíc lidí. To by musel být opravdový blázen. Tu nabídku jsem dostal a neumím si představit, že bych ji měl odmítnout se slovy, promiňte, to se nehodí, já to musím odmítnout. Navíc si fakt myslím, že to dopadlo dobře. A pro mě to byla velká zkušenost.

Setkal jsi se Beyoncé osobně?

Ne, vyšel jsem ze šatny, zarazil mě velký černoch a musel jsem zpátky. Pak teprve prošla Beyoncé. Ale viděl jsem její zadek a to mi stačilo (smích).

Tak to je škoda, chtěl jsem se zeptat, jaká je. Blíží se Vánoce, co by sis opravdu přál. Teď nemyslím věci, jako jsou světový mír, vymazání dluhu třetího světa, stop hladomoru a konec nemocí, ale normální klasický přání.

Hlavně bych chtěl být na Vánoce doma s rodinou, protože na tom si zakládám. Člověku tyhle věci dojdou, až když už tak není doma a ten poslední rok jsem jezdil hodně po koncertech, spal na hotelech. Takže se těším na chvíli klidu s rodinou, ale zase nemusím mít ten klid moc dlouho, protože fanoušci jsou má druhá rodina, tak ať je trochu i toho chaosu, který mám také rád. Hlavně ať je to příjemný. Dík.