JUGI z UDG BLOGUJE: Mediální den
Na koleje, kde jsme byli ubytovaní, jsme se dostali až okolo páté ranní. Bylo to v momentě, kdy Adam zrovna vstával na pendolíno, aby jel do Prahy do práce. Respekt. Nezáviděl jsem mu. To až druhý den.
Já se začal z postele hrabat okolo dvanácté a to už byl všude kolem povyk. Jelikož jsme měli koleje vyklidit do devíti hodin, což samozřejmě nikdo z nás neudělal, paní uklízečky posílené o správce budovy nám ukrutně nadávaly a vyháněly nás z pokojů. Probouzejíc se z komatu jsem jen zaslechl, jak pokojská křičí: „V devět nejpozději mělo být vše vyklizené a vědíó kolik je hodin?“ Na to se ozval Pavlikův záhrodbně klidný hlas: „Čtyři slepičí.“
Ještě chvíli jsem se převaloval, ale chtěl jsem se vyhnout hádkám, takže jsem se rychle přesunul do sprchy a pak už volal klukům, kde sedí na jídle, protože jsem měl hlad jako vlk... Když jsem dorazil do pizzerie Doga, našel jsem tam smečku na počátku nového večírku. Uzavřeli sázku, že se celý čtvrtek nedotknou žádného nealka a pokud si dají například colu nebo matonku, musí tento prohřešek vykompenzovat panákem:) Volt tedy odstartoval den čtyřmi rumy a já v tu chvíli věděl, že na rozhovor do rádia Haná půjdu sám:) Ke hře jsem se nepřipojil, protože mě bolela hlava z předchozího dne a byl jsem rád, že můžu srkat colu, která mi dělá dobře na žaludek:)
Když jsem dorazil z rozhovoru, našel jsem kluky ve stádiu pokročilých zombies. Lili po sobě pivo a vodnaté oči prozrazovaly, že přesun do Lesonic je v nedohlednu a nebude nejlehčí:) Asi po dvou hodinách se podařilo partu naložit a já věřil, že by mohli v autě usnout:) Bylo to jinak:) Na pumpě se rozjela Friska a v autě se zpívala hymna a lidovky:) Petr, který seděl v zadní řadě a zdálo se, že pomalu tuhne, najednou skočil přes prostřední sedačky flopa (možná strédla) a svůj sportovní výkon zakončil tím, že narazil hlavou do sedadla řidiče. Roman (náš dopravce) nejprve chtěl nabourat, pak ale nenaboural a stašně se rozeřval na frontmana, který ležel na podlaze dodávky a nehýbal se. „Co tam doprdele děláš, to mi řekni?“ „Spim“ odpověděl potichu Petr a já si vzpomněl na „čtyři slepičí“ a napadlo mě, že je to vlastně docela sranda, jenom by se člověk musel po ránu nastartovat pár rumama:).
Vzpomněl jsem si na našeho kámoše Hromiče z Ústí, kterej je úplnej abstinent a přitom vydrží „kalit“ a táhnout mejdan do ranních hodin a s opilci se normálně bavit. Obdivuhodná věc, kterou vážně neumím:) Jasné je to, že volný den v moravském turné určený k relaxaci a k návštěvě rádií, se změnil na celodenní párty a do newspeaku kapely přibude nový termín „mediální den“ jako synonymum pro “total mega kruto zombie party nejvíc to nedáš:)
