Michael Foret šanci nepromarnil
Shodou okolností jsem se Michaelem setkal několikrát během doby, kdy album Uvnitř vznikalo, takže jsem měl možnost slyšet některé skladby v odlišném aranžmá, než jaké se dostalo na desku. Dokonce pamatuji také zcela odlišný text u jedné ze skladeb, a tak hodnotit pro mě toto výjimečné album je trochu obtížnější než při recenzování jiných hudebních nosičů.
První z celkově jedenácti skladeb je Padám dolů. Jedná se o typický otvírák, kterému se doopravdy podaří zaujmout pozornost posluchače. Skladba navozuje atmosféru Lotusu od legendárních Američanů R.E.M. Při poslechu Padám dolů by měli zpozornět hlavně všichni hudební dramaturgové českých komerčních rádií, aby jim neunikl jasný hit.
Michael Foret si ale jako první singl zvolil píseň druhou v pořadí, kterou je romantická Až se vzbudíš. Zejména melodický refrén je velmi povedený. Následuje Michaelův černý kůň, skladba Malíř, což je takový písničkářský pokus o vážnější téma. Příjemným osvěžením je zde použitý vokál Kateřiny Steinerové.
Novinka od Michaela Foreta je klasický český poprock. Takové označení přesně sedí na skladbu Loutka. Některé věci jsou však ovlivněné britpopem, což je způsobeno zejména produkcí, o kterou se postaralo duo Toneless. Nosný potenciál má písnička Bloudím v letokruzích, začíná se zajímavými bicími a jemnou hrou na klávesy a kytaru, ale po skoro šesti minutách jsem měl pocit, jako by té písni něco scházelo. Možná by prospělo skladbu přivést k vrstvení kytar nebo k vyšším tónům piána a nebo dokonce až nějaké syrové psychedelii.
Když pluješ městem je další rychlejší poprock stvořený pro rozhlasové stanice. Píseň Narušená se po prvním poslechu stala mým favoritem z třiačtyřiceti minutového alba. Po klidném začátku graduje a já bych si opět dokázal představit, kdyby se její stopáž protáhla klidně až někam k devíti minutám. Po této vyvíjející se písni následuje Ona, která se pro změnu necelé tři minuty odehrává v pořád stejném středně rychlém tempu.
Na poslech příjemný je song Dávno ztracená, který se svým pojetím vymyká zbytku desky. Této písni bych přál, aby našla přízeň co nejvíce posluchačů. Soulová Plout je tak trochu Michaelovou vzpomínkou na působení s jeho bývalou kapelou ForetGump. Autorem hudby je bubeník Adam Koller. Na této nahrávce jde dobře slyšet, jak odlišný byl pohled na muziku zpěváka, který by velmi rád tíhl k rocku, a zbytku kapely, která přičichla k funku a soulu.
Uvnitř je ukončeno další pomalejší skladbou Žádnej pláč, kde výraznou roli hrají klávesy. Vzdáleně nám to může evokovat slavné Coldplay, přesto se nejedná o žádnou kopii, ale o zdařilou inspiraci. Uvnitř je příjemná poprocková deska, kterou by rádia neměla ignorovat. Srovnáme-li album Uvnitř s deskami ostatních soutežících tří řad Superstar, Michael Foret se zařadil po bok Anety Langerové a Petra Bendeho, jejichž desky stálo za to si poslechnout.
Osobně velmi oceňuji, že Michal je autorem všech textů. Nejedná se sice o žádné hluboké myšlenky, ale je z nich cítit, jak zraje, jaký doopravdy je. Kapela Toneless věděla, čím chce Uvnitř obohatit a to se jí vrchovatě povedlo. Zvuk zní velice jemně a svěže. Jak jsem se již zmínil, mně osobně by nevadilo, kdyby některá skladba byla syrovější, špinavější.
