"Nahé" Kataríně Knechtové to sluší

Mladá muzikantka to neměla v úvodu své sólové kariéry lehké - zatímco polovina fanoušků ji viděla hudebně proplouvat ve vaně plné piraní, druhá ji naložila do transfuzní lázně paní Báthory. Sedmadvacetiletá zpěvačka se však rozhodla jít si svou vlastní cestou a za pomoci britského producenta Heada (Massive Attack, PJ Harvey) a zkušených hudebníků vytřela všem akvaristům i krvavým potápěčům zrak.

Vyvážené a kompaktní album Katarína spravedlivě rozdělila na dvě rovnoměrné poloviny. Zatímco první baladická se opírá o atmosféru intimity a pohrává si s na první pohled patrnou křehkostí a zranitelností prešovské zpěvačky, druhé dynamičtější části vévodí rozpustilá hudební hravost, kytarové riffy a svěží popový sound.

K pomalejším kouskům patří příjemná pocitovka Do nekonečna s krásným partem houslí nebo asi nejslabší píseň Láska, která na rozdíl od svých pomalých kolegů postrádá potřebný náboj a navíc se v něm Katarína ztrácí i hlasově. Svého titulu se drží píseň Všetko inak vyzerá. Ta se na začátku tváří jako jedna z řady intimních balad, v závěru se z ní ale vyklube tradiční pohodová odpichovka. Pomalým vrcholem Zodiaka je song V tichu, ve kterém se Katarínin výraz a souhra jednotlivých nástrojů nejvíce přibližují pomyslné hudební dokonalosti.

Největším rozdílem mezi novými Kataríninými baladami a úspěšnými „spomalenými" hity Pehy, je patrná hudební povrchnost, která se nyní zpěvaččině tvorbě vyhýbá obloukem. Právě fakt, že se pan Zodiak plouží o mnoho nenápadněji, obezřetněji a někdy až nebezpečně „opravdově", je největší hnací silou celé nahrávky.

Druhou část desky pak tvoří příjemné a energií nabité pohodovky. Jejich směr udává už pilotní singl a albový otvírák Vo svetle žiariacich hviezd. Po cestě svého prošlápnutého kytarového popíku se zpěvačka vydává i v písních Tvoje slová, Spomienka nebo Myslím-nemyslím. Úžasnou záležitostí je výlet do Krajiny zázrakou, v nejnašlápnutější písni desky s vygradovaným chytlavým refrénem je Katarína prostě doma. Oproti tomu v titulní skladbě Zodiak zpěvačka nachází novou bojovnější tvář. Jako neohrožené slovenské Johance z Arku jí to ale i přes pevně nasazenou železnou helmu sluší stejně tak. Asi nejpřekvapivějším kouskem alba je tak song Zvláštny prach. Ten zaujme hned na první poslech díky originálním aranžím a stojí za to dát mu větší prostor...

Katarína Knechtová to se Zodiakem skoulela bravurně. Přestože to tak z předchozích řádků nevypadá, dostala mě spíš rychlejší část desky, která je skvělou zásobárnou energie a pomůže vám přečkat poslední chmurné zimní dny. Zodiakovy balady nepostrádají duši ani hloubku, kterou jsem u podobných písní Kataríniny předešlé kapely Peha nenacházela. Paradoxně právě tahle opravdovost a vyšponovaná intimita jsou někdy až ke škodě, odhalují totiž zpěvačku na můj vkus někdy až přespříliš. Přesto nemůžu dodat nic jiného, než že tleskám. Neslyšíte to snad?