Peter Cmorík: Funguje to skvěle

Na klubové kultovní adrese představí nejen své novinky z aktuální desky Jedno si želám, ale i osvědčené hity z úspěšných alb Nádherný deň a Žijem ako viem. A na to, že bude v Lucerna Music Baru pořádně pršet, můžete vzít jed...

Moc kapel ze Slovenska se u nás neprosazuje, výjimkou jsou No Name, Horkýže, Desmodi, Jana Kirschner... Chceš tady taky zkusit štěstí? Má být takovým prvním pokusem květnový koncert se Zuzkou Smatanovou?

Určitě. Proto jsem tady, chtěl bych ještě víc představit svoji hudbu. Hráli jsme tu párkrát a vždycky to bylo velmi příjemné. Mám pocit, že by to mohlo fungovat a že by to české posluchače zajímalo.

Hodně oblíbený česko-slovenský model je ten, že si jedna zavedená kapela přiveze tu druhou a stejně to funguje i naopak. Neplánuješ něco takového? Pamatuju si, že ses tu poprvé představil s Teamem... Takže co fúze s nějakou českou kapelou...

Asi to začneme plánovat. Je to tak - určitě tahle vzájemná pomoc hodně funguje. Kdo je známý v jedné zemi, vezme tam toho neznámého. A jaks říkala, my jsme takhle vyrazili s Teamem - to je sice slovenská kapela, ale známá i v Čechách, přeci jen vznikla v období Československa. Lidé ji mají rádi. Za těch asi deset koncertů nás tu vidělo sto tisíc lidí, což je vážně slušné. Pak jsem tu ještě byl s projektem Fontána pre Zuzanu, tam jsem ale nezpíval vlastní písničky.

Získal jsi čtyři Slavíky, to už něco znamená, u nás v téhle soutěži boduje jenom Karel Gott... Myslíš, že ti to tu taky může pomoct?

Nevím, do jaké míry to lidé tady vnímají. Pro mě je to velké zadostiučinění a vyjádření podpory fanoušků. Je pro mě hodně důležité, že se jim asi líbí, co hrajeme. Ale jestli je i vaše obdoba Slavíka to samé, to nevím. Důležité je dělat písničky, které se líbí. A jestli mám dva, čtyři nebo osm Slavíků...

1. díl rozhovoru Peter Cmorík: Vrtulník si vážně nepřeju

Přijde mi, že se tím neoháníš zdaleka tak, jako ostatní. Někde jsi říkal, že jsi byl z těch prvních spíš v rozpacích... Připomíná mi to situaci Anety Langerové, která hned rok po SuperStar dostala Slavíka a byla z toho spíš než cokoli jiného nešťastná...

Největší radost mám z toho čtvrtého. První byl jasně poznamenaný soutěží (pozn. red. Slovensko hledá Superstar II, 2006), toho druhého jsem se také obával, ale už to bylo lepší, ale nebyl jsem na předávání. Hrál jsem v zahraničí - v Brazílii. Třetího Slavíka jsem si také moc neužil, tehdy mi akorát zemřel otec. Ale toho čtvrtého jsem si konečně mohl vychutnat. Chtěl bych říct, že prvního jsem nebral příliš vážně kvůli soutěži, ale další tři jsem chápal jako ocenění za tři vydaná alba, máme hodně singlů, které se hrají v rádiích a jedeme spousty koncertů.

Zaujalo mě, že hodně chodíš na koncerty. Cos říkal třeba B. B. Kingovi?

To je Pán. Na to, že je mu asi osmdesát, je jedno velké charizma, stále neuvěřitelně zpívá. Absolvuje v tomhle věku, kdy už někdo ani nesejde schody, stovku koncertů ročně! Byl to pro mě neuvěřitelný a velký zážitek - rozhodně bych ho chtěl ještě vidět.

Jako největší zážitek přetrvává Bryan Adams?

Bryan Adams byl výborný. Byl jsem na spoustě koncertů, viděl jsem Whitesnake. Deep Purple, Roberta Planta - ty největší zpěváky, ale hudbu Bryana Adamse mám rád, jeho melodické písničky, styl zpěvu, hlas - a podal opravdu úžasný výkon. Ale ještě větší zážitek jsem měl z Joe Cockera, ten byl neuvěřitelný.

Máš v plánu nějaké další koncerty v Česku?

Nevím. Ale byl bych rád, kdyby nás napřed lidé poznali - aby věděli, co děláme... Protože hrát po klubech pro pár lidí je trochu neefektivní. I když strašně rádi hrajeme a neodříkáme si ani ty kluby. Uvidíme, dobrým startovním můstkem bude Lucerna se Zuzkou. Lidé budou mít možnost poslechnout si nás naživo. Mám výborně muzikanty, slovenskou špičku, která doprovází i Janu Kirschner, Petera Lipu a tak dále. Baskytarista Maťo Gašpar je producentem No Name, Jurko Kupec s nimi začal spolupracovat jako první, Jurko Tatár je dvorní klávesák Paľa Habery, to jsou všechno velmi silná jména.

A nepůsobí to jako moc kohoutků pohromadě?

Ne, funguje to skvěle, každý má svoje místo. Čím větší jméno, tím větší profesionál a tím líp si umí najít svou roli v kapele.

Asi by pro tebe bylo těžké přejít zase zpátky z hal do klubů...

Je to těžké a hlavně velmi zdlouhavé. Ale nevadilo by mi to.

A co letní festivaly. Tam jsou desetitisíce lidí...

To by bylo velmi příjemné. Nevím, v jakém je to stádiu, nemluvil jsem o tom s manažerem, ale to by byla možná cesta.