POETA BLOGUJE: Politricks II.
Nehodlám psát o nevyzpytatelnosti Paroubka, nechutnosti Ratha, o populismu Topolánka nebo bohorovném klidu Schwarzenberga. Ani o čím dál drzejších komunistech. Nepochybně jsou země, kde jsou na tom hůř a to i v Evropě. Nedokážu si třeba představit, že by měl Klaus svoji televizi (modrá nikoliv zelená televize?) a velkou mediální korporaci, tak jak ji má Berlusconi v Itálii. To mi zavání totalitou jako máloco jiného. Dneska mi jde o něco jiného. Hlavně o nás. O nás Čechy.
Hodně jsem v poslední době sjížděl na netu dokumenty České televize k převratu, včetně debaty Kabinet Havel. Speciálně tam se řešila tzv. Česká vize. Někteří intelektuálové, v čele s panem Havlem, mají pocit, že nám Čechům chybí nějaká vize, kterou bychom mohli naplňovat, a která by potažmo částečně naplňovala i nás. Brzy mi došlo, že to není jen chytře znějící plácání kavárenských filozofů. Kde není vize, tam je vzduchoprázdno.
Když jsme měli za prezidenta Václava Havla, naše vize byla jasná. Chtěli jsme se po komunistické likvidaci svobody, vkusu, hodnot a morálky vrátit na mapu světa. Chtěli jsme se naučit žít v kapitalismu a demokracii. Chtěli jsme se stát součástí Evropy a NATO a upevnit tak svoji pozici. Hlavně vzhledem k Rusku, aby si na nás do budoucna nechalo zajít chuť. To všechno pár let trvalo. Pan prezident Havel našemu národu vždycky dokázal tu vizi představit a dokázal i to, že jsme ji přijali za vlastní a cítili se tak nějak lépe. Měli jsme pocit, že naše země někam směřuje. Že máme cíle. A že máme na to, abychom těchto cílů dosáhli.
Další věc je, že pan Havel byl a je morální autorita. Nemyslím si, že je svatý, jak ho někteří vykreslují. Ale jeho morální autorita byla nezpochybnitelná a lidé si ho proto vážili. S tím souvisí i to, že si politici netroufli chovat se tolik jako hulváti. Lidé by to nezkousli. Měli totiž na hradě příklad toho, že není nutné se v politice takhle chovat. Společnost se prostě kultivovala od shora, což je dle mého ideální.
Teď máme za prezidenta Klause. On sám je spojený s kauzami, kterým se ani nechce věřit. Politika je čím dál větší špína a politici to čím dál méně zakrývají. Komunisté si dovolují vystrkovat růžky a říkat věci, které si za Havla vůbec nedokážu představit. Jsme v EU, v NATO, máme dejme tomu demokracii a i velkou míru svobody. Ruska se tedy stejně bojíme. Jde na to totiž jinak, snaží se nás ovládnout přes byznys, což je cesta, kterou se mu to může povést. A vizi? Tu skutečně nemáme žádnou. Jsme jako nasycení snobové, kteří se začínají nudit.
Kdybychom chtěli vizi po Klausovi, máme smůlu. Za jeho vize se většina Čechů postavit nemůže. Ostatně, jemu o to ani nejde. Líbí se mu být "sám proti všem". Že bychom všichni Češi bojovali proti EU, proti ekologickým aktivistům nebo proti "pravdoláskařům", to si opravdu nedokážu představit. A mám pocit, že jemu je to jedno. Že necítí potřebu dát Čechům nějaký smysl této doby. A tak jsme čím dál více ve zmiňovaném vzduchoprázdnu. Největší a nejdůležitější hodnotou posledních let jsou peníze a majetek vůbec. Jenže v posledních měsících máme méně peněz a o majetek často přicházíme. Takže začínáme přemýšlet i o jiných hodnotách. O něčem "vyšším" o nějakých záležitostech ducha. Ale tak nějak mi přijde, že nevíme, kde hledat. Tolik jsme se totiž soustředili na prachy, že jsme malinko zdegenerovali. Zdegenerovala i obyčejná slušnost a ohleduplnost. Docela se bojim budoucnosti, protože řešení nevidím a "zeshora" nepřijde. Těm jde taky jen o prachy.
