POETA BLOGUJE: Porno story
Dneska bych se rád přiblížil k podstatě blogu a sice vypustil pár věcí, které mi běží hlavou. To, že mi běží hlavou bez ladu a skladu je jednoznačnou příčinou toho, že i tento blog bude trochu bordel. Ty předešlé většinou měly jedno téma nebo nějakou ideu, jež je držela pohromadě. Dneska nic. Dneska to bude taková jízda pár dny srpna 2010.
V pátek jsme se sešli s kamarádem v jednom z našich oblíbených huličských barů. (Mimochodem, všimli jste si kolik jich přibylo?) Řešili jsme proč máme kocovinu z předešlého dne a došli k řešení, o kterém se nedalo diskutovat. Prostě jsme příliš chlastali...
Kamarád už svůj problém řešil pivem, já zatím colou a speciální říkankou, kterou jsem v duchu přesvědčoval vnitřnosti, že se mají dobře a včera byly se mnou v posilovně, sauně a na zdravém jídle. A že tedy vůbec nebyly na koncertě Prago Union a pak v Radosti do zavíračky. (Když on ten Maztah tak krásně hrál!).
Jak jsme začali řešit zajímavější témata, zkusil jsem i to pivo. Malé. Vnitřnosti hlásily něco jako "are you kiddin me?", ale za pár minut změnily názor a nechali mě popíjet dál. Mimochodem, neměl jsem to v plánu, jen je pivo levnější než voda. No, dobře, blbá výmluva. Ale fakt je, že jsem chtěl jít brzy domů, pustit si film a vzpomínat na včerejší vyvedenou fx party. Místo toho jsme se klasicky zapovídali a zapili. Takže když kamarád navrhl náš oblíbený Zanzibar a Holywood Porno Party, nemohl jsem odmítnout. Už jsem byl zase ve spontánním módu, který generuje tak překrásné mejdany!
Ušli jsme asi dvacet metrů a narazili na bistro oldschoolového rázu. Za pípou špatně potetovaný šedesátník úplně namol. Na baru štamgasti podobného věku a nějací Němci, trochu mladší, ale pořád starší než my dva. Mě se tam nechtělo, nicméně kamarád měl věšteckou chvilku a pravil: "bude prdel".
Nejdříve jsme se vmáčkli na bar mezi Němce a štamgasty. To bych v životě neudělal, ale člověk s kocovinou se opije tak rychle, že si toho ani nevšimne. A najednou sedí v divném bistru mezi Němcem a štamgastem. To je hned!
Ani nevím, jak jsme zabředli do rozhovoru se zrubaným hospodským, ale začalo se vzpomínat na vojnu, jak přijeli Rusáci a já se osmělil zeptat, proč má na ruce vytetováno Šumava a nečitelný ročník. Byla to ta vojna, že jo, to mě mohlo napadnout. Pro chlápky v tomhle věku je vojna něco jako nejkrásnější období v životě. Což nepochopim, i kdybych si hlavu urval. Vidim společné pocení při nesmyslném cvičení, společné spaní a společné sprchy desítek chlápků. Co je na tom ke vzpomínání?
Ale o to vlastně nejde. O Mírovi/Mílovi píšu proto, že mi předvedl live něco, co jsem znal tak maximálně z nějaké knížky typu Švejk. Doteď tomu nemůžu úplně uvěřit, ale je to fakt. Každý dobrý barman nebo hospodský má svůj styl. Míra měl po ruce hned u pípy klasický kuchyňský nůž. S jeho pomocí (a navíc s maximální grácií) "odřezával" přebytečnou pěnu z piva. (Že by řezané?) Nikdy jsem to neviděl na vlastní oči. Abych to viděl znovu, prostě jsem si musel dát další!
V roce 2010 jsem něco takového nečekal a totálně mě to dostalo. To, že Míra své štamgasty oslovoval "pičo" (a hůř) jen dokreslovalo celkový kolorit. Nebo to, že jeden ze štamgastů radši zaplatil účet dvakrát, než aby se hádal s opilým králem bistra a poslouchal na svou adresu kreativní lingvistické výplody nejhrubšího zrna. Prostě klasika, oldschool, výlet časem. Moc pěkný pátek. Jen z toho Zanzi si toho pamatuju už málo...
Jo, ta porno story! Ta se málem fakt stala! :-)
V úterý byl DJ Shadow. Ve výborné náladě po jeho show jsem klasicky hledal na benzínce cokoliv, co by připomínalo potravinu. Nemám rád bagety, takže mé hledání bylo o to těžší. Nakonec jsem šel k pokladně s Respektem a žádal papírky. Ono nejen chlebem je člověk živ.
Na poměry benzínky pod mým bydlištěm byla za pultem docela mladá slečna v upnutých tepláčkách a se zvláštním výrazem ve tváři. Než jsem cokoliv řekl, požádala mě o pomoc vzadu se svou kopírkou. Okamžitě mi proběhla hlavou porno parodie z České sody (ficken, spritzen a Štaindler jako německý pornoinstalatér). Tak jsem řekl OK a jako správný dospělák zvážil důsledky svého rozhodnutí. Napadly mě jen dva. První, že dostanu po hlavě a přijdu o všechny věci. Druhý se mi líbil mnohem víc (jo, to porno, samozřejmě) a tak jsem hmatem zkontroloval, jestli mám v kapse ochranu a šel na věc. Hlavou mi běželo něco jako "já ti dam kopírku"...
K mému (ne moc velkému) překvapení potřebovala slečna opravdu pomoct s kopírkou. Chtěla si okopírovat občanku a rvala jí do toho místa odkud vyjíždí papír. Byl jsem po pár hodinách v narvané Lucerně docela mimo, takže jsem beze slova (a beze slovní zásoby) jen otevřel kopírku v místě, kam se má vložit originál toho, co chcete zkopírovat. V tu chvíli slečna prohlásila něco jako "no, to sem kráááva" a zahrnula mě díky. Pročež jsem se tedy vrátil pro svůj Respekt, papírky a šel domů. Přitom jsme si to tak mohli užít! Třeba na té kopírce! No ne?
