Pojď se ztratit v tomhle rytmu

Louder | 16.06.2009 | Recenze

Článek z magazínu se mi líbí Článek z magazínu se mi líbí

Ohodnoť jako první!

Taneční elektronická hudba je dneska součástí mainstreamu. Kdysi progresivní floutci jako The Chemical Brothers bodují i v českých hitparádových žebříčcích a osmdesátkové retro vrací syntezátory do hry o nejbláznivější noc pod discokoulí. Přesně někde na pomezí mezi klubem a diskotékou (dneska už těžko rozlišovat) se pohybuje anglické trio Filthy Dukes. Vydání dlouhohrajícího debutu načasovalo výborně.

Můžete se zlobit, že vám někdo vzal vaši oblíbenou hračku a začal ji vyrábět ve velkém. Vy jste si ji objevili a teď na vás kouká z každé druhé výlohy. To je asi tak všechno, co vám zbývá. Jestli jste se minulý rok vznášeli na výborném electro albu australských Cut Copy a měli jste pocit, že jste ještě trochu indie, letos se podobných formací vyrojí jistě mnoho. Anglické trio Filthy Dukes si dovolím již s předstihem řadit k těm nejzajímavějším. Sestavili desku, která se dá poslouchat od začátku do konce, když občas přimhouříte ucho.

Filthy Dukes začínali před pěti lety jako duo DJů a promotérů tanečních parties, hlavně ve známém londýnském klubu Fabric. Objevili se například po boku Hot Chip, Mylo nebo LCD Soundsystem. Až později Olly Dixon a Tim Lawton začali s vlastní tvorbou a vytvořili remixy třeba pro The Rakes, White Lies, Late Of The Pier, Bloc Party nebo The Maccabees. Přibrali třetího do party, producenta Marka Ralpha a začali pracovat na vlastním materiálu.

 

Prvním singlem se stala skladba This Rhythm s vokálem Samuela Dusta z Late Of The Pier. Perfektně rozfázované klepání a spousta proplétajících linek ozvláštňují spodky stavějící na polámaných elementech s jasnými odkazy na vrcholnou éru synth popu. Podstatně rychlejší jízdu nabízí What Happens Next, které zase pošilhává po Justice a i když jejich občas znepokojivě zkreslené zvuky překrývá disco pozlátkem, na kouzlu jí to nijak neubírá. Hned v navazující instrumentálce You Better Stop však Filthy Dukes ukazují, že umí i punkovější sound.  Funková Messages ukazuje cit pánů pro chytlavý popěvek a stop-start beat.

Deska Nonsense In The Dark funguje z několika důvodů. Hostující vokalisté vždy skvěle sednou do nálady písně (třeba Orlando Weeks z The Maccabees v titulní baladické skladbě) a střídá tempa, aby neunavila. Věci jako Don't Fall Softly nebo Somewhere At Sea možná budou pro někoho až příliš patetické, ale zručně propojují melancholickou melodii s electro podkladem. Filthy Dukes jsou se svým electro-acid-house-nurave-twisted-disco-punk-funkem sice jen součástí jedné módní vlny, ale frčí si to na svém surfu blízko jejího vrcholku...a přitom ještě prostřídají několik tanečních figur.

 

Filthy Dukes - Nonsense In The Dark

Vydavatel: Universal Music Group

80/10
  1. Přehrát ukázku Cul-De-Sac (Album Version)
  2. Přehrát ukázku Don'T Fall Softly (Album Version)
  3. Přehrát ukázku Elevator (Album Version)
  4. Přehrát ukázku Light Skips Cross Heart (Album Version)
  5. Přehrát ukázku Messages (Main Mix)
  6. Přehrát ukázku Nonsense In The Dark (Main Mix)
  7. Přehrát ukázku Poison The Ivy (Album Version)
  8. Přehrát ukázku Somewhere At Sea (Album Version)
  9. Přehrát ukázku This Rhythm (Album Version)
  10. Přehrát ukázku Tupac Robot Club Rock (Original Version)
  11. Přehrát ukázku Twenty Six Hundred (Album Version)
  12. Přehrát ukázku What Happens Next (Main Mix)
  13. Přehrát ukázku You Better Stop (Album Version)

< Zpět na magazín


Nejčtenější články týdne

Související interpreti




Rychlé vyhledávání