Poklad z Nizozemska se jmenuje Leona
Album Strut It je odpáleno titulní skladbou a hned od začátku je cítit funkový groove. Basová kytara má grády a na energičnosti přidává zpěv v refrénech, který je umocněný sbory. V mezihrách Leona zpívá herecky bez zájmu a text jakoby bez ducha odsekává. O to víc vyznívá vypjatý refrén. Odpichová písnička graduje až do samotného závěru. Hned po ní v podobném duchu následuje Platinum Lips. Chybí jí ale gradace a ve srovnání se Strut It vyzní monotónně. K více polohám a náladám se vrací až první singl Shake Ya Tail Feather. Opět jde o funkovou záležitost, kde Leona dokazuje, že má opravdu cit pro intonaci a krásný sametový hlas. Kapela svůj part taky zvládá skvěle. Dechové nástroje a ženský i mužský sborový zpěv posouvají píseň do dalšího levelu. Do takového, kam nikdo z České republiky v tomto žánru ani zdaleka nenahlédl.
In Rapture je známkou toho, že Leona je přesvědčivá i v pomalejších melodiích. Zabarvení jejího hlasu je příjemné na poslech a umožňuje velkou emotivní výpověď. Další pomalejší nahrávka Stop On By je zpívána ve vyšších polohách. I když soul Leoně sluší, nejvíce mě baví tanečnější skladby ze začátku alba nebo z jeho druhé poloviny, jako je třeba Miss Understood. Opět velkou roli hrají dechové nástroje a Leona část textu i rapuje. Až diskotékově zní Do it Too. Jde o malý návrat k muzice, jakou dělaly Diana Ross nebo Donna Summer. Disco nádech mají i Clean Up Woman a Real Thing. Taneční je i Two Minutes, přesto je úplně jiná. Její agresivní beat ji posouvá do luxusních R&B klubů.
Zpět k soulu se Leona vrací písničkou Water. To je ještě takové lehčí R&B, které by v konkurenci ostatních nahrávek mohlo působit jako vata. Další Spending God with You má zase zcela odlišnou atmosféru. Leonu zprvu doprovází pouze akustická kytara, pak se přidají bicí a díky klávesám a ozvěnám se Leona začne vznášet blíž k Bohu. Možná je to trochu kýč, přesto to Leoně věřím, stejně jako i závěrečnou tklivou The Part that Stays with You.
V Leonině muzice jsou sice slyšet nejrůznější zvukové vychytávky, ale víceméně jde o oldskůlový soul s přesahy k funku a popu. Pokud se pohybuje v pomalých melodiích, je obstojnou zpěvačkou světového formátu. Ještě lépe vyzní v rychlých funkových a disco úletech. Nebýt občasných mužských hlasů na desce Strut It!, vůbec bych nepoznal, že jde o nizozemskou desku. Vůbec nenudí a rozhodně patří do světové distribuce. Češi, učte se,
*9/10