Prahu okouzlila světová zpěvačka Jana Kirschner
Téměř přesně v devět hodin na pódium naklusala naděje českého písničkářství Tomáš Klus s doprovodným kytaristou a společně narvanému sálu představili skladby jak z debutového alba Cesta do záhu(d)by, tak z připravované desky, která by snad měla vyjít ještě letos. Tomáš svým přirozeným projevem působil velmi sympaticky a chvílemi i vtipně. Kreativně zareagoval na svůj post hosta Jany Kirschner a zapojil to do textu rozlučkové písně. V publiku se našly desítky lidí, u kterých z pohybů rtů Tomáš mohl odečítat svá vlastní slova. Jedinou vadou vystoupení mladého zpěváka bylo, že díky nedokonalému nazvučení bylo celkem často špatně rozumět co zpívá, což je zvláště u písničkáře veliká škoda a zásadní problém.
Slovenský band Jany Kirschner naštěstí dlouho nezdržoval a brzy po odchodu předskokana se ujal hudebních instrumentů a začal svou dvouhodinovku něžnou skladbu Little Sister. Po této už dvanáct let staré písni následoval titulní hit z poslední řadové desky Shine. O několik tříd živější hit Okolo nás Janu proměnil v rockerku a nastala malá hudební smršť.
Zřejmě stále nepřekonatelnými jsou písně z první desky V cudzom meste. Pecky z ní vždy sklidily obrovský aplaus, ať už se jednalo o provařené a osvědčené Modrá a V cudzom meste nebo o intimní Líšku, rockovou Poslednou nebo vtipně satirickou Žienku domácu. Vřelé ovace si získalo také latinskoamerické Slnko, soulová Special a lidově znějící Na čiernom koni, při které Jana představila svou slovenskou doprovodnou kapelu, jejíž výkon šlapal jako u dobře promazaného stroje. Určitě by nebylo od věci srovnat skladby v podání tohoto skvělého bandu a anglických muzikantů, se kterými Jana zpívá na ostrovech. Při Čiernom koni Jana shodila své střevíce a jako správná divoženka odtancovala zbytek koncertu bosky.
Přídavky patřily ochutnávce z tvorby Petra Hapky a Michala Horáčka, kdy Jana vystřihla úchvatně šanson Vidoucí, ale neviděná. Po něm si diváci měli příležitost zazpívat současnou rádiovou bombu Pokoj v duši a při Modré už se dalo o publiku mluvit jako o sboru. Na úplný závěr se Jana vrátila pouze s kytaristou a rozloučila se tichou skladbou Simply Song, kterou lehce narušoval opilec u baru. Jana se s ním ale jako zkušená klubová harcovnice dokázala noblesně vypořádat. Takže původní narušení koncertu se transformovalo v jeho obohacení.
Viděl jsem Janu Kirschner poprvé, takže nemohu říct, do jaké míry ji Londýn hudebně vychoval, ale ta překrásná žena, kterou jsem v Lucerně v nedělní večer spatřil, byla rozhodně světovou folkovou zpěvačkou. Žádné zbytečné průtahy mezi jednotlivými songy. Když už se Jana rozhodla promluvit, měl její proslov hlavu a patu a navíc i osobité kouzlo, jemuž se nedá naučit. Kapela byla skvěle sehraná a udělala své šéfce skvělý support. Na Janě bylo vidět, jakou má z živého hraní radost a tu dokonale dokázala předat dál do obecenstva. Navíc Jana kromě velice dobře zvládnutého zpěvu umí skvěle využívat i další své devizy. Skvěle vypadá a umí pracovat s publikem. Jen doufám, že ji znovu neuvidíme až za dalších pět let.
Setlist: Little Sister, Shine, Okolo nás, Kamene, Líška, Slow Down, Sun, V cudzom meste, Special, Johny M. Go, Slnko, Žienka domáca, Posledná, Women Be, Mighty Tight, Diera, Na čiernom koni, Vidoucí, ale neviděná, Pokoj v duši, Modrá, Simply Song
Jana Kirschner, 30. srpna 2009, Lucerna Music Bar, Praha