Raheem DeVaughn: Neo-co? Neo-soul...
Raheem za sebou má už dvě prodejně velmi úspěšná alba, přičemž za to poslední si vysloužil právě ony dvě nominace na cenu Grammy, což v jistém směru svědčí i o jeho hudební kvalitě. Nyní se tento zpěvák a skladatel vrací s třetím albem The Love & War Masterpeace, kde opět spojuje r'n'b s neo-soulem.
Raheem je také jednou z vůdčích postav zmiňovaného hudebního stylu neo-soul, který čerpá inspiraci v 70. letech 20. století. Přesto se v našich končinách o něm prakticky neví, o čemž svědčí i postavení samotného Raheema v českém hudebním povědomí. Lidé většinou slyšeli o něžném pohlaví, a zpěvačkách Lauryn Hill či Erykah Badu. Má tedy deska Raheem a jeho deska The Love & War Masterpeace šanci toto všeobecné české nevědomí změnit?
Bohužel nemá. Třetí deska The Love & War Masterpeace sice stále svědčí o tom, že Raheem je velmi zkušený zpěvák a jde ve stopách legendy Marvina Gaye, a to jak ve zpěvu, tak v celkové náladě některých skladeb. Celkové vyznění však působí až příliš ploše, nevýrazně místy bohužel až nudně. Nepomáhají tak ani hosté formátu Ludacrise, Damiena Marleyho, či Raheemovi sestřenice Chrisette Michele, přestože celkovou šeď přeci jen zpestřují.
Slaďoučky laděné je snad téměř všechno, až je toho cukru místy moc. Jemnost též není silnou devizou této desky a tak pomalu, ale jistě zapadne alespoň u nás v zapomnění. Česká republika stále na mužský neo-soul připravená není, a vlastně díky bohu za to, radši nic než tentokráte silně nedotažený Raheem.
