Řípfest: Když Ozzy jde pro kukuřici do Nazarethu

Celý projekt totiž od samého začátku vypadal krajně nedůvěryhodně, což je něco, o čem se v zákulisích mluví, ale nikdo se to neodváží říct. PR prakticky tři měsíce před akcí neexistovalo, ceny vstupenek se neustále měnily jako na horské dráze, a tak, po zkušenosti s letošním festivalem ve Vyškově, to vypadalo jen jako obří past na rockové fanoušky.

Jedním dechem dodávám, že opravdu srdečně děkuji, že jste tyto legendy pod Říp dovezly, neboť další podobnou blamáž by český hudební trh nemusel přežít. Ona pak nechuť především zahraničních kapel jezdit na české festivaly výrazně stoupá. Obdivuji také těch necelých deset tisíc lidí, co si svůj lístek zajistili v předprodeji, někteří více než dva měsíce před akcí. Nevím jestli jsem příliš opatrný, já už takovýmhle věcem raději nevěřím.

Vítejte na českém Roskylde

Počasí, které je tak často zmiňováno, udělalo své, především proměnilo celý areál festivalu v jednu obří bahenní lázeň, kde šlo napočítat až sedm různých druhů bahna. Když si uvědomíme, že pršelo prakticky jen jedenkrát za den, musí být asi špatně zvolené místo akce, neboť vytrvalý celodenní déšť, který zasáhl letos Sázavafest, by jistojistě spláchl celé osazenstvo od hory Říp až někam k Labi.

Vrcholem byli Nazareth a Korn, Ozzy bohužel zklamal

Dopolední program festivalu poznamenal výpadek hned dvou kapel, a to Navostro a Votchi. Jinak byl ten ryze český program vcelku ve standardních kolejích, ze kterých se postupnou gradací vymykali snad jen Cocote Minute.

V podvečer dorazilo podle neoficiálních odhadů na zahraniční hvězdy kolem patnácti tisíc návštěvníků, značná část z nich přitom přijela z Polska a Německa.

Prvním skutečně očekávaným rockovým veteránem byl člen legendární formace Uriah Heep, Ken Hensley se svojí novou doprovodnou kapelou. Problém nastal už někde při cestě na Říp, prý se Hensleymu ztratily  jeho klávesy, a tak si někde, snad údajně v Praze, vypůjčil jiné. Ty ho však dlouho nepodržely, a po zdlouhavém nastavování po dvou skladbách zradily úplně. Ken Hensley prohlásil, že bez kláves se prostě hrát nedá, vzkázal divákům, že alespoň slyšeli slavnou píseň Lady In Black a zmizel za velkého překvapení v zákulisí.

Další v pořadí byli dědečkové z Nazareth. Z opravdových legend rocku to byl vrchol večera. Chraplavý hlas Dana McCaffertyho se honosí stále onou zajímavou barvou a ač jsou muzikanti o něco méně živelní především v rychlejších skladbách, rockové balady umějí zahrát pořád v osvědčeném duchu. Love Hurts si tak zpíval celý areál.

Největší úspěch pak bezesporu putoval k americkým zakladatelům nu-metalu ze skupiny Korn, kteří pod Řípem představili svou úplně čerstvou desku Remember Who You Are. Korni přijeli do Evropy jen na miniturné, které se skládá ze tří koncertů, přesto v setlistu nechybělo nic z jejich napěchované dílny. Podle mnohých přítomných diváků bylo vrcholem festivalu právě vystoupení pětice v čele se zpěvákem Jonathanem Davisem.

Jedenašedesátiletý Ozzy Osbourne přišel v dlouhém černém plášti, tričku s velkým stříbrným křížem a umorousanou černou čelenkou, svými gesty jakoby chtěl připomínat ukřižovaného rockového Krista. Bohužel však působil jako lehce omšelý skřet. Obklopil se sice mladými muzikanty, aby jeho show byla strhující, v přímém kontrastu s nimi však působil jako zombie. Vrcholem jeho vystoupení tak byl bohužel jen jeho nečekaný příchod na jeviště, kam dorazil o půl hodiny dříve, než bylo uvedeno v programu. Rozjásal tím davy pod pódiem, které ihned začaly skandovat  jeho jméno. Ozzy Osbourne přijel představit své nové album Scream a své evropské turné zahájil právě u nás. Jakoby však do sebe ještě nezapadala všechna kolečka hodinového strojku, zněly nové skladby lehce přidušeně. Do toho začal vypadávat zvuk v celém areálu, a tak to nakonec znělo jako Ozzy Osbourne ze starého flašinetu. Když pak celá skupina uspěchala svůj odchod a zahrála jen jediný přídavek, smrsklo se rázem slibované 90 minutové vystoupení na necelých 63 minut, mnoha fanouškům tak spousta výkřiků Ozzy zůstala trčet na půl cestě v ústech.

Fotogalerie: Matěj Vaněček