Sestavte si kompilaci s Chinaski - Michal Malátný

Reginald "Fieldy" Arvizu pobíhal v tílku a kraťasech před autobusem, do kterého se nemohl dostat, a čekal až mě tour manažer Korn přivede na rozhovor. První, o co prosil, byla nějaká mikina, protože jak tvrdil, vyjeli si do Evropy jen tak nalehko - vždyť jsou tu jen na tři koncerty. Během našeho rozhovoru se snažil stále stát za svým, že on žádný velký muzikant není. Někdy jsem si naopak připadl tak, že rozhovor dělá on se mnou. Každopádně to byla veselá čtvrthodinka v jejich autobuse. Na závěr přidal i vlastnoruční psaný vzkaz.

Album interpretací Dowlandových renesančních písní, album vánočních skladeb a teď nakonec album úprav vlastních starších hitů pro symfonický orchestr. Když se člověk podívá na Stingovu diskografii z poslední doby, chybí (zatím) jenom druhé „unplugged" či další živák. Neboli snadno bychom mohli někdejšího pana Žahavce odmávnout konstatováním „žádné nové nápady, žije z minulosti". Jenže to by nesměla být deska Symphonicities tak dobrá.

"Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu". Tak začíná výborná báseň Kvílení od Allena Ginsberga. O své generaci přemýšlím docela často. Taky se mi zdá taková "zbitá". Přestože žijeme v relativní svobodě a relativně v blahobytu. Zdá se mi, že chlastá jako ty beatnici, i když zdánlivě se nemůžeme mít lépe. Proč?