Skromně výjimečný nebo výjimečně skromný? Zkrátka Joe Cocker v Praze.
Hudebních paradoxů existuje spousta, jeden z nich minulý týden vyprodukovaly i pražské Vysočany. První den vyprodaná Lady Gaga - sedmnáct tisíc hlav. Druhý den Joe Cocker - šest tisíc hlav. Těžko se téhle skutečnosti divit, výsledek dobře známé rovnice kvalita nerovná se úspěch holt zůstává neměnný. I proto patří večery strávené ve společnosti "opravdových" hudebních velikánů k těm nezapomenutelným.
Joe Cocker u nás není žádným nováčkem, do České republiky se vrací pravidelně. Důvodem divácky komornějšího koncertu bylo zpěvákovo nedávné vystoupení v moravské metropoli, kterému přihlížela vyprodaná hala Vodova. Co je nutné podotknout hned na úvod, menší návštěvnost se na kvalitě pražského koncertu nijak nepodepsala.
Inteligentní písničkářství Tomáše Kluse funguje i jako předkrm
Večer otevřel Tomáš Klus a s ne příliš oblíbenou rolí předskokana se popasoval výsostně. Jeho inteligentní písničkářství a obdivuhodné hrátky s češtinou publikum pobavily a vynesly mladému talentu slušný aplaus.
Úderem deváté dění ovládla hlavní hvězda. Joe Cocker koncert odstartoval novinkou z alba Hard Knocks, která propůjčila název i celému turné - Get On. První dojem, že bude tenhle večer zasvěcen především aktuální desce, vzal ale rychle za své.
Joe Cocker - mistr hudebních variací
Po krátkém pozdravu „Good evening, Prague" zpěvák poprvé sáhl do svého hity napěchovaného šuplíku a Vysočanům naservíroval jednu z řady vydařených cover verzí, na úvod s příchutí blues - Feelin' Alright. Jako další zazněly předělávky The Letter a When The Night Comes. Především druhá zmíněná z dílny Bryana Adamse patří mezi ty nejvydařenější. Ne nadarmo se Joe Cocker proslavil jako mistr hudebních variací, který na rozdíl od svých mnohých kolegů původní písně neprzní. Naopak jim díky nezaměnitelnému rukopisu propůjčuje špetku svého hudebního já - a co je důležité, dělá to vkusně a s citem. Dokonalým příkladem téhle schopnosti je i majstrštyk Summer In The City.
Zpomalení přinesl proslulý duet Up Where We Belong, který si na začátku osmdesátých let Joe Cocker zachraptil spolu s Jennifer Warnes. Úspěšná melodie z filmu An Officer And A Gentleman platí ve zpěvákově repertoáru za jednu ze zaručených jistot a nejinak tomu bylo v Praze. Nezrychlovalo se ani v dalších momentech. I když by profláklá píseň You Are So Beautiful, kterou už si zazpívali Westlife, Homer Simpson i polovina amerických idolů, mohla upadnout do kolonky hudebních klišé, v případě Joe Cockera to nehrozí. Nonšalance a cit, se kterými zkušený veterán všeobecně známou skladbu podává, totiž nepřipustí jedinou pochybnost o její opravdovosti.
N'oubliez Jamais a kolonka nezapmenutelné...
Intimitu okamžiku ještě podtrhla překrásná tesklivá záležitost N'oubliez Jamais - jeden z momentů, díky kterým se návštěvy koncertů řadí do kolonky nezapomenutelné...
Rozvířenou hladinu hormonů pak upravily písně Hitchcock Railway a Come Together, první beatlesácký kousek večera. Velké finále obstaraly kultovní hity You Can Leave Your Hat On a Unchain My Heart.
Poslední okamžiky základní hrací doby vyplnila nefalšovaná vzpomínka na Woodstock '69 - With a Little Help From My Friends - cover, který sira McCartneyho a George Harrisona zaujal natolik, že Cockerovi propůjčili další beatlesácké písně She Came In Through The Bathroom Window a Something.
Otec bílého soulu se k přídavkům nenechal dlouho přemlouvat. Jako první zabroukal právě vypůjčenou koupelnovou kytarovou symfonii She Came In Through The Bathroom Windows. Svou předělávkovou smršť pak zakončil návštěvou u Elly Fitzgerald a její povedené písně Cry Me A River. Rozlučkovým songem velkého večera byla intimní záležitost z desky Hard Knocks s příznačným názvem Thankful.
Brzy nashledanou, pane Cockere
Joe Cocker je jedním z mála zpěváků, u kterých není použití přívlastku legendární plácnutím do prázdna. Respekt budí nejen fakt, že už víc jak čtyřicet let produkuje kvalitní hudbu, ale i způsob, jakým to dělá. Skromný a elegantní - přesně tak působil i během svého pražského vystoupení. Co dodat? Snad jen - brzy nashledanou, pane Cockere.
