JUGI z UDG BLOGUJE: Šnek vytrvalec:)
Tenhle koncert byl navíc ve znovu otevřeném klubu Doma, kde jsme křtili první demáč „Štěkat do Boudy“ a nejen to:). Chodili jsme sem na koncerty, rockotéky, strašidelné zámky, ošahávali se s holkama:), prali s klukama, kalili, hráli šipky a fotbálek. Zkrátka když jsem na stěně v šatně uviděl nápis „Useless Demi Gods 2001“ ještě s podpisy bývalých členů, cítil jsem, jak ve mně startuje proces vzpomínání...
Ten mě pořád ještě úplně neopustil a ve spojení se začínající vyrovnanou vánoční atmosférou mě přivedl k tématu dnešního blogu. Chtěl bych vám připomenout některé z postav, které jsou součástí historie naší kapely. Musím začít tou nejdůležitější, naším bývalým kytaristou Čehým... Enfant terrible kapely, zároveň ale borec, se kterým máme obrovské množství skvělých zážitků. Čehý vždycky dělal všechno jaksi originálně, opačně, než by člověk očekával:)
Druhou figurou, ke které zabloudily moje myšlenky, je Carlos, náš ex-basák. Jezdili jsme k nám na chalupu na soustředění. Abychom nerušili sousedy, pečlivě jsme utemovávali okna matracema a dekama a snažili se nehrát po desáté večer. Večery jsme většinou trávili v hospodě v České Kamenici. Jednou jsme to přehnali s drinkama a byli tak spokojení se svojí rockerskou realitou, že jsme se už po cestě rozhodli, že hned jak přijdeme na chalupu, svlečeme se do naha a zahrajeme si naši aktuální punkovou vypalovačku „Svoboda“:) Mám do dnešního dne před sebou obrázek distingované postavy, téměř dvoumetrového vlasatého a fousatého Carlose, který hraje na basu a na sobě má jenom ponožky:)
Začátky kapely jsou spojeny ještě s jednou ústeckou postavou. Maximálně hubený a maximálně rozcuchaný typ, legendární ústecký DJ Bigles, se stal naším prvním velkým tlačitelem:) Chodil s náma na gympl a vysílal ve školním rádiu Kotelna. Pouštěl tam naše první nahrávky ze zkušebny, které svojí kvalitou odpovídaly kvalitě repráků školního rozhlasu, psal oslavné články na naše první tragické koncerty do školního časopisu a byl to on, kdo nás přihlásil do soutěžě Coca-cola popstar...
Na jednu stranu mě tyhle cesty do minulosti baví a třeba se nad nějakou náhle vynořenou představou uchechtnu v metru a lidi pak na mě divně čumí, nebo mě naopak popadne nostalgie nad zašlými „good old days“. Nicméně ze všeho nejvíc mě baví pozorovat ten běh života. Mám pocit, že život plyne pomalým tempem a přitom neuvěřitelně rychle. Život je šnek, co nikdy neodpočívá. Tak vidíte, jeden ústeckej koncert a hned jsem vymyslel větu, co změní světovou filozofii:): „Život je šnek vytrvalec“.
JUGI z UDG BLOGUJE: Evergreeny
JUGI z UDG BLOGUJE: Historky z natáčení
