JUGI z UDG BLOGUJE: Sny

Jugi | 25.03.2011 | Blogy

Článek z magazínu se mi líbí Článek z magazínu se mi líbí

Líbí se 4 uživatelům. Všichni, kterým se Článek z magazínu líbí

Mám rád sny a taky se mi pořád zdají. Díky bohu. Kdyby se mi nezdály, měl bych pocit, že je spaní k ničemu a snažil bych se stát nespavcem. Jenomže já spím strašně rád a tvrdě a za zavřenýma očima se odehrávají věci. Mívám strašně živý sny. Ve dne z ničeho nic se mi pak vybavují střípky a úryvky a já si nejsem jistej, jestli se mi zdály nebo jestli jsem je opravdu zažil. Znáte to? Někdy toužím, abych je zažil a jindy doufám, že se mi jen zdály. Někdy bych chtěl oboje. Ale to se mi nesplní.

Nejhorší snový moment, který mívá spousta lidí, je ten, kdy před něčím utíkáte a přestože do toho dáváte všechno, nohy vás neposlouchají a vy stojíte na místě. Strašlivej sen, ale ten už nemívám:(. Změnil podobu tak, aby se pro mě stal ještě strašlivějším:).

Tak tedy moje stále se vracející noční můra spočívá v tom, že stavím bicí před koncertem, dávám na své místo jednotlivé části (stojany, činely, hihat atd.) a když se vzdálím, všechno se nějak přehází, pomíchá nebo zmizí ze svého místa. Nejsem tedy schopen dát bubny dohromady, kluci mi nadávají, že mi to tak dlouho trvá a lidé pískají a křičí: „Už hrajte!“ Celé se to stupňuje do neúnosné míry, lidé nadávají, pískají nebo odcházejí, já jsem totálně vystreslej a postavit bubny je stále nemožné. Vysvobodí mě až probuzení.

Myslím, že sny ovládají nějací démoni, kteří umí přesně zacílit na věci, které člověku vadí a použít je proti němu. Protože mě štvou dlouhé přestavby mezi kapelami a táhnoucí se zvukovky, kdy fanoušci musí dlouho čekat a nic se neděje, můj démon mi to takhle vždycky pěkně nasolí ve snu...

Někdy mi ale přichystá i radosti. Jednou jsem vyhrál olympiádu ve snowboardingu, pak jsem s nějakým blbcem vyměnil svoje starý Volvo za novou XC90 a parkát jsem se i miloval s krásnými ženami. Naposledy s dívkou z východního bloku ve velkém prázdném domě někde na dálném východě.

Ne vždy se však snové námluvy podaří. Jednou se mi zdálo, že sedíme po koncertě na baru a já i Volt usilujeme o přízeň krásné černošky. Oba jsme se ji snažili zaujmout, ale Voltovi se to dařilo lépe. Přemýšlel jsem, jak zvrátit situaci a zaútočil na Volta poplácavajíc ho po pupku: „Hele kamaráde, neměl bys trochu zhubnout?" ... Černoška se na mě otočila a s přízvukem řekla: „No ten tvůj rypák taky není zrovna výstavní.“ Pak na chvíli zmizeli a když se vrátili, vyptával jsem se Volta, jaké jsou černošky v posteli. Řekl mi, že to nebyla černoška, že byla jen z Černošic )... No tak takovéhle blbosti se mi zdají:)...

Přečtěte si také...

< Zpět na magazín


Nejčtenější články týdne

Související interpreti




Rychlé vyhledávání