Sunflower Caravan umí!
Pro ty, kdo skočili do Paláce Akropolis, a byl jich vzhledem k okolnostem docela slušný počet, nejdřív zahrál James Nemo. Jeho písně jsou silné a rozhodl se vystupovat sám, pouze s podklady z počítače a kytarou na krku. Jeho výkon ale jistě negativně poznamenal poloprázdný sál (lidé se slezli až na hlavní hvězdy) a také to, že občas ho jeho vlastní podklad převálcoval, jako by toho živého bylo méně než toho, co už nedotčeno vězí v nahrávce.
Sunflower Caravan přichystali tenhle večer pečlivě. Pro už shromážděné publikum spustilo intro následované už klasickým zvukem kapely, daným především Andyho hammondkami i jinými klávesovými zvuky.
What is Happiness rozproudila krev v žilách všem, kdo pochybovali, zda neměli vybrat jinou z akcí, které se ten večer konaly. Po jarním turné jsou Sunflower Caravan v nejlepší formě a to je dobře, neboť se chystají na novou desku.
Z té taky odhalili několik kousků, z nichž některé ještě ani nemají název. Znějí výborně. Andy se se zpěvem vypořádává čím dál tím lépe, v začátcích se především ve vyšších polohách trochu trápil. Je vidět, že při skládání nových věcí kapela přistupuje ke zpěvové lince trochu jinak a Andy si hledá tóniny, ve kterých se cítí lépe. To je jen ku prospěchu věci a navíc mají nové pecky fakt hitový potenciál. Kapela v nich skloubila svůj instrumentální um s jasným a silným sdělením.
Instrumentální schopnosti jednotlivých členů kapely jsou na samostatný odstavec. Michell na basu perfektně vystihuje melodické potřeby jednotlivých skladeb. Vítek je na bicí více než přesvědčivý a hraje s viditelnou chutí a nápaditě (ostatně jeho sólo ocenil i neméně instrumentálně schopný kolega ze Southpaw, Honza Janečka, který ten večer slavil narozeniny). Jednoznačně největším trumfem kapely zůstává Andy a jeho hra na piáno nebo klávesy, protože on je muzikantem, který si může dovolit téměř cokoli. Je občas trochu škoda, že nepracuje více s dynamikou. To už ale k rock´n´rollu patří, že je pořád dost nahlas.
Uprostřed koncertu nastal vtipný moment, kdy se Andy snažil vyburcovat zdráhající publikum k tomu, aby s ním zpívalo refrén songu Meat Free Monday. Nakonec se z toho stala scénka na téma „rozezpívám Vítka za bicími". U svého bubeníka slavil větší úspěch než u publika, které ovšem Vítkův zpěv náležitě ocenilo. Ocenit muselo i skvělé projekce, které přichystal VJ Martin. Pro ně platí, že jsou zábavné, že sedí k tomu, co se děje na pódiu, a že jsou sexy.
S blížícím se závěrem se mnozí i roztančili, což je mimo Prahu na Sunflower Caravan běžný jev. Naprosto dokonale v tomto ohledu funguje Country - Candy Music, která je skvělou ukázkou toho, jak je možné si s hudbou hrát. Závěr koncertu předznamenal mejdan, který se následně v Paláci Akropolis rozproudil.
Čtvrteční koncert byl příslibem, že nová deska by mohla vést k tomu, že kapelu objeví i mnozí další (stejně jako ji objevili porotci cen Anděl 2009, i když cenu za Objev roku nakonec nezískala). Když bude kapela v takovéhle kondici, nic by tomu nemělo bránit.
