The Offspring v Praze: Správná punk rocková show a hektolitry potu
Nejprve nastoupily na stage předkapely Rybičky 48 a Clou. Obě skupiny odehrály zhruba půlhodinový set a přenechaly pódium i zhruba pět tisíc nažhavených fanoušků hlavní hvězdě večera, která se v Praze chystala odstartovat svou šňůru.
FOTO: The Offspring, Praha 16. 8. 2011
„Ya, ya, ya, ya, ya!" zařval frontman Dexter Holland krátce po půl desáté a odpálil tak úvodní skladbu All I Want. S prvními minutami vystoupení zásadně vzrostla teplota i vlhkost v úplně naplněném sálu. Bylo okamžitě poznat, že fanouškům stihlo za ty tři roky pěkně vyhládnout. The Offspring se u nás totiž naposled ukázali v roce 2008 na Rock for People.
I následující píseň ze zatím posledního studiového alba Rise and Fall, Rage and Grace - You're Gonna Go Far, Kid - udržela tisíce rukou nahoře. Vzduch v průmysláku sice už dosahoval pekelných teplot, ale to koncert nijak nerušilo. Naopak to přineslo správnou atmošku. A kdo chtěl, tak shodil triko.
Zhruba hodinu a půl dlouhý koncert samozřejmě nabídl ty největší pecky, které skupinu proslavily po celém světě. Zazněly už kultovní songy jako Pretty Fly (For A White Guy), Americana, Staring At The Sun, Bad Habbit, Hit That nebo nové Hammerhead a Kristy, Are You Doing Okay?. Asi největší šílenství způsobila píseň The Kids Aren't Alright.
Zvukové produkci bylo co vytknout. Noodlesova kytara byla už od samého vystoupení šíleně přehulená, což vůbec nepůsobilo dobře například v pasážích před refrénem skladby You're Gonna Go Far Kid, kde původně slabé vybrnkávání několika tónů přerostlo v hlavy řezající pilu, která úplně zastínila zpěv. Na druhou stranu je ale muzika The Offspring o punkově nabroušených kytarách, takže v jejich případě to lze tolerovat a považovat za určitý záměr. Naopak basu by člověk hledal jen stěží. Vynikla až v úplně poslední skladbě Self Esteem. Proč? Protože tam často hraje úplně sama.
Kapela občas působila trochu strnulým dojmem. Třeba Noodles si po pódiu vyšlápl doslova jednou. Z pravé strany přešel doprostřed, na pár vteřin opřel nohu o odposlech a po chvíli se zase vrátil. Tento výkon popisuji detailně, protože nic jiného se na stagi opravdu nestalo. Energii, která chyběla v pohybu jednotlivých členů, ale nahradila šťáva známých chytlavých refrénů.
Je škoda, že se koncert nemohl konat v nějaké aréně, protože Průmyslový palác z The Offspring trochu neprávem učinil menší kapelu, než ve skutečnosti je. Na druhou stranu ale nabídl správnou atmosféru hlasitého koncertu, ze kterého všichni odcházejí napůl ohluchlí a totálně propocení. A taková atmoška se k offspringům hodí.
