The Subways na RfP: V dešti hrajeme poměrně rádi
Nakonec z toho byl nejpříjemnější rozhovor celých čtyř dní Rock for People. Navíc získal Josh primát nejrychleji mluvícího muzikanta, neboť ze sebe zvládl vychrlit odpovědi na mou standardní sadu sedmi otázek, která je koncipována na 5-10 minut, téměř světelnou rychlostí za 2 minuty a 48 vteřin.
Ahoj Joshi, jak se ti vlastně líbí vystupování v České republice? Jste tu tentokráte již potřetí.
My vystupování v České republice skutečně milujeme. Byli jsme tu před dvěma lety na jednom festivalu (Trutnov Open Air - pozn. redakce), a úplně nás dostali fanoušci. Nečekali jsme, že bychom tady mohli mít takové skvělé přijetí. Osobně jsem si to tehdy neuvěřitelně užil. No a teď naposledy, když jsme hráli v pražské Lucerně, to teda bylo něco. Strašně se mi líbí ten klub a jeho prostorové uspořádání. Stáli jsme tam na tom kulatém pódiu, fanoušci všude kolem nás, a byli tak blízko, že jsi úplně cítil všechny jejich emoce. A to bylo prostě fantastické.
Co se ti jako první vybaví, když se někdo zmíní o Praze?
Tak to je pěkná otázka, úplně jsi mě donutil přemýšlet, takže co to vlastně bylo, co mi prolétlo hlavou jako první, kdyžs řekl Praha. Nechci si nějak vymýšlet, ale v tu chvíli mi rozhodně prolétla hlavou myšlenka Praha rovná se hudba. Máte tam neuvěřitelný počet fakt dobrých klubů, a to především těch menších s úžasnou atmosférou, o kterých pak lidé často vyprávějí, když se z Prahy vrátí domů.
Když už mluvíš o těch klubech, kde se ti hraje lépe - na festivalech, nebo právě v těch menších klubech, kde jsi k lidem blíž?
Mám rád obě možnosti, a pro každou mám svůj důvod. Upřímně si myslím, že tohle říká v rozhovorech spousta kapel, zní to jako takové muzikantské klišé, takže řeknu jen svůj pohled na věc. Pro mě osobně je skryté kouzlo malých klubů v té jejich intimitě, kde s fanoušky navazuješ bezprostřední spojení a to, že jsou blízko, opravdu cítíš a to doslova. Znáš to, takový ty temný prostory, kde je vzduch pročpělý kouřem a potem všech přítomných. Skočíš do publika a nikdy nevíš, co tě vlastně čeká. Na druhou stranu je občas potřeba i čerstvý vzduch velké stage, kde si naplno užiješ hraní a mohutný zvuk. Taky máš většinou i větší přehled o fanoušcích, vidíš jak řádí a že je jich fakt moře, i když je ti jasné, že nepřijeli jen kvůli tobě.
Můžeš nějak přiblížit, co nás dnes čeká? Máte nějaké novinky v setlistu oproti dubnovému vystoupení v pražské Lucerně?
Jo, přidali jsme dvě nové věci. A ty se jmenují I Wanna Dance With You, kterou už jsme možná v Lucerně hráli jako úplně čerstvou věc. A ta druhá se jmenuje Like I Love You.
Nebojíš se trošku toho, že by mohlo špatné počasí ovlivnit vaše vystoupení? Aby reakce fanoušků nebyly chladnější kvůli dešti například?
Musím říct, že já jsem v tomhle dost optimista, abych byl upřímný.
Takže máš rád hraní v dešti?
My hrajeme v dešti poměrně rádi. Ale nemusí to být žádná bouřka, abys byl promočený až na kost. Přináší to však v sobě specifickou atmosféru, která se mi líbí. Ono je totiž fakt skvělý vidět ty lidi, kteří si najdou cestu před pódium, když hraješ a nezastaví je ani nepřízeň počasí. Toho si já osobně vždycky strašně vážím. Takže jo, já déšť rád mám.
Rock for People 2010
reporty a fotogalerie:
- Óda na Rock for People s britským přízvukem
- Britská nadvláda opanovala poslední den RfP
- RfP: Top 10 českých momentů
- RfP 2010 očima návštěvníků aneb najdi se
- Muse: Opravdoví králové v Hradci neprohrávají
- Druhý den na RfP ovládli Muse a Archive
- RfP den první: Roztančení Prodigy a holohlavý tajfun
- RfP 2010: Nedělní elektronický večer ovládli The Prodigy
- V Hradci odstartovalo Rock for vedro
- RfP 2010: Nejen hudební festival
rozhovory:
- Billy Talent: Horkýže Slíže? Jsou dobří!
- Editors: Muse jsou ohromná kapela
- Skindred: Rock for People nás rozpálilo
- Dreadzone na RfP: Vystupování v Česku prostě milujeme
- Alexisonfire: Na RfP se těšíme hlavně na Prodigy
- Archive z RfP vzkazují: Trip-hop je důležitým žánrem
Fotogalerie: Matěj Vaněček
