The Subways: Tady v Česku se lidi chtějí a umí bavit

Billy Lunn, Charlotte Cooper a Josh Morgan společně tvoří britskou rockovou skupinu The Subways. V následujícím rozhovoru zjistíme, že jsou více než jen kapelou, že jsou pravá rodina… naše pozvání ochotně přijal posledně jmenovaný bubeník Josh. Od začátku působil velmi přátelsky, nevadila mu přítomnost naší fotografky a společně jsme si popovídali nejenom o hudbě, fanoušcích, ale také o vztazích v kapele nebo současné situaci v Evropě. Josh nám nabídl pivko a povídání mohlo začít…

Ahoj Joshi, jak se máš? Odkud jsi do Hradce Králové přicestoval a jaká byla cesta?

Mám se fajn, díky. Let byl celkem klidný, občas to trochu zamávalo, ale jsme tady a to je skvělé.

Odkud jsi k nám přiletěl?

Z Paříže.

Takže vaše poslední vystoupení bylo ve Francii?

Ne, měl jsem pár dní pauzu a právě si zařizuju nový byt v Paříži. Normálně to nebývá obvyklé, tak jsem toho využil.  Kde byla vlastně naše poslední show? (se smíchem se ptá svého manažera) To byl Main Square Festival v Arras, ne? Takže poslední vystoupení bylo ve Francii.

U nás nebudete hrát poprvé? Pamatuješ si vaše vystoupení v Česku?

Hráli jsme už několikrát v Praze, tady na festivalu jsme byli tuším v roce 2010 a vždycky to bylo fantastický! Co se změnilo od posledního vystoupení na Rock for People? Právě jsem přijel, takže to ještě nemůžu posoudit, ale už se těším až to tady uvidím.

Myslel jsem, co se změnilo u vás v kapele?

Jo v kapele… O.K. Nové písně, to se změnilo. (smích)

Co mohou vaši fanoušci dnes večer očekávat?

Set plný energie, hodně si zaskáčeme, užijeme si srandu, Billy si skočí do kotle, chceme zahrát opravdu tvrdě a hlavně si to užít a vydovádět se…

Připravili jste si nějaké překvapení pro fanoušky?

Jasně, ale to bych tě nepřekvapil a prozradil tajemství… (smích)

O.K. Tak na to se těším.

Jo, chci tě vidět v kotli, jak si to užíváš.

The Subways hrají alternativní rockovou hudbu s typickým ostrovním zvukem. Co se ti jinak líbí?

Mně osobně se třeba líbí francouzská muzika, mám rád německou, hlavně Rammstein, miluju všechnu dobrou hudbu. Velmi mě ovlivnilo album Nevermind od Nirvany…

FOTO: Rock for People 2012 - The Subways

Nejenom v Británii se v poslední době propojují hudební styly. Rock, kytary se mixují s elctronickou hudbou, skupiny jsou doplňovány D.J.'s. Myslíš, že to je cesta do budoucnosti a má někde nějaké hranice?

Je zajímavé zkoušet mixovat různé styly dohromady. Hodně skupin se snaží najít nové zvuky a užít si něco jiného. Nás baví používat podobný základ, založený na kytarách a bicích a k tomu přidat nové pozadí. Stále nás těší psát nové písně trochu jinak. Já říkám „never say never“  a to platí i v hudbě. Ve studiu, kde teď skládáme třeba stále používáme základy z grunge muziky…

Mluvil jsi o tom, co máš rád, co se ti libí. Je v hudbě něco, co nemusíš?

Ne, po pravdě ani ne, mám rád jakoukoliv muziku, rád si poslechnu všechno. Miluju hudbu a tak to je! Jak jsem říkal, never say never je ta nejlepší cesta jak se posunout dál. Všechno si může najít svoje místo. Mám rád i rap, posloucháme hodně rapových skupin, mám rád electro, třeba The Prodigy jsou jednou z mých nejoblíbenějších. Ale moje zamilovaná je Nirvana, punk-rock, tvrdá muzika, skvělá. Slyším tam nejvíc emocí a ty k hudbě patří.

Vaše skupina už hraje několik let, můžeš prozradit jestli jste měli nějakou krizi nebo ty osobně jestli jsi měl někdy pocit, že tě hudba nebaví a chceš skončit?

Ne, opravdu ne. Prošli jsme spolu nějakou cestu, já a Bill jsme bráchové, Charlotte je nejlepší kamarádka. Skupina je něco jako vztah, manželství a my jsme pravá rodina.

Jste bratři, nejlepší kamarádi, ale i v takovém vztahu to někdy zadrhne… Ve všem se přece  nemůžete shodnout, třeba když připravujete nové věci…

(smích) To je normální. Snažíme se všichni přinášet nápady a Billy to potom dává dohromady…

Takže Billy je váš boss…

Jo, Billy je boss…on to hlídá, ale vždycky je rád, když mu přineseme nějaký nápad. Společně to probereme, zkusíme zahrát a vyjadřujeme se k tomu. V tom není žádný problém, myslím, že nám to jde.

Zkusíme trochu změnit téma. V poslední době se mění situace v celé Evropě, nálada není nejlepší. Mnoho fanoušků má různé problémy. Jaký máš na to názor? A má to nějaký vliv na hudební scénu?

Určitě. Je to problém pro hudební průmysl jako takový. Je málo peněz na podporu mladých skupin. Mládež nemá chuť ani možnosti zkusit začít něco tvořit a prorazit. A abys vydal album, potřebuješ peníze, třeba na studio. A to platí i u nás. Udělat kvalitní desku stojí hodně peněz. I my se snažíme ušetřit a dělat věci co nejlaciněji. To se týká nás všech. Teď je doba, kdy se celá Evropa musí spojit dohromady, bez ohledu na mentalitu, zvyky, historii. Bude to těžké, ale nejlepší věc je zůstat pozitivní. Musíme jít dál, vydělávat a zase utrácet. To je pro ekonomiku to nejlepší.

Je tedy lepší dělat komerci nebo se snažit být stále nezávislý?

Je to těžký, labely nechtějí utrácet zbytečné peníze, nepodepíšou tě pokud nejsi Justin Bieber nebo Kylie Minoque. Takže kapely se musí snažit udělat maximum, natočit album co nejlevněji a zkusit prorazit. Je to dlouhý příběh a ty se musíš snažit jít stále dál a dokázat to.

V Anglii to vždy dokázalo obrovské množství umělců a skupin. Změnila krize tuto skutečnost?

Po pravdě ano, skupin je méně a je to hrozná škoda. Ale je to způsobeno menší podporou začínajících umělců. Musíme to vydržet, jít dál a já se vždycky těším na nějakou novou kapelu, kterou si můžu poslechnout a užít.

Přesto letos dorazí na festival Rock for People zřejmě rekordní počet fanoušků, včera byla velká bouřka, ale lidé se stejně baví. Líbí se ti tato atmosféra?

Ano, prý to bylo včera drsný, ale tady v Česku se lidi chtějí a umí bavit. Festival je hlavně o atmosféře, jste přátelští. I ostatní kapely, které u vás hrály, si to užívají. Věřím, že se zde ještě úžasně pobavíme.

Popíjíš tady Coronu, tobě nechutná náš typický ležák?

Jo, chutná moc, ale na tour si dáváme tohle pivko. Je to takový zvyk, vaše si dám po show... (smích)

A další klasická otázka. Jak se ti libí české holky?

Jo, jsou hezké a moc. Ale nemůžu k tomu říct víc, protože mám přítelkyni a třeba si to přečte… (smích) …znáš to, ne?

Jasně, znám… Máš nějaký speciální vzkaz pro své fanoušky a naše čtenáře?

Vždycky vás rád uvidím na naší show, vždycky k vám rádi přijedeme. Užívejte si život, hudbu a mějte se rádi. Díky Vám všem za podporu.

Díky za zajímavé názory, byla s tebou legrace, těším se na koncert. Měj se, Joshi. Bye

Taky díky a přijď do kotle.

O.K. těším se na večer.