(Ne)snesitelná lehkost popového bytí

Pokud jste jim dosud fandili, tak asi nepřestanete.  Najdete podobně růžové melodie, vypjaté emotivní zpěvy i témata, která se točí kolem toho jediného, co nejde uchopit a přece to všichni potřebujeme - kolem lásky.  Kdo je nemůže vystát, zase si může v klidu zamumlat: „kolovrátek, z kterého bolí hlava... afektované panenky... reklama pro oděvní značky... prázdný produkt, co nevydrží déle než housky na pultech... bla, bla, bla..." Deska zní jako soundtrack k seriálu z vyšší dívčí nebo jako upoutávka na novou kolekci „Barbie si vybírá Kena - tři Kenové v různých provedeních součástí balení. Jaký se stane jejím princem?".

Muži nebo spíše kluci jsou dnes nejistí a tak to musejí vzít ženy a dívky občas do svých rukou.  Jess a Lisa, obě jako černé kočky - tedy už nerozeznáte blondýnu od brunety - na to jdou pěkně zhurta. Vyrostly. Vědí, co chtějí. „Dej mi, co máš, už nemůžu dál čekat, nemysli na následky, protože jsi teď to jediné, na co myslím. Kašlu na to, co budou ostatní říkat, nebo co si myslet... Jsem nedotknutá, a teď tě prostě chci!," zpívají ve zběsilé taneční singlovce Untouched. Když dáte k sobě názvy dalších skladeb, vyjde vám, že Untouched není jediným kusem, který vyzývá k akci:  Sbal mě, Nemůžu být bez tebe, Už nechci čekat... další titul pak nabízí dva výklady - Take Me On The Floor můžete přeložit jako Vezmi mě na parket nebo taky Polož mě na podlahu. Já bych se pod dojmem z ostatních textů příkláněl spíš k té odvážnější verzi, navíc když Jess a Lisa v rozhovoru prozradily, že text této písně inspirovala touha políbit dívku.

Líbající dívky jsme tady už měli. Vzpomínáte na ruské duo TaTu a jejich lesbické klipy? The Veronicas se jim čím dál více přibližují, protože do rocku míchají taneční prvky a syntezátory. Taneční zvuk novinky jim pomáhali utvořit zkušení producenti, kteří pracovali například s Madonnou, Britney Spears, Good Charlotte nebo Pink. Sexy sestry však stále stojí autorsky podepsané pod většinou písní. Svižnější kousky s „lalala" nápěvy fungují, jen ty afektované balady jsou už příliš. Točí se kolem rozchodů a stýskání - několikrát končí téměř hraným pláčem.

The Veronicas vytvářejí nekomplikovaný spotřební pop, který všechno řekne už při prvním poslechu. Na rozdíl od spousty konkurentů mají v kapse jeden triumf: umí desku zaplnit chytlavými (pro někoho vlezlými) melodiemi a nespotřebují všechen svůj um pouze na několik singlů. Když přeskočíte pár utahaných slzosplavných výplní, zbyde vám energická deska, která pobaví. Ve svém žánru letos zatím těžko hledají konkurenci.