Top 10 největších hitů Dreadzone
Diskografie Dreadzone čítá celkem šest studiových alb. Ti z vás, kteří na konci října zavítali na Rock for People After Party, měli možnost něco z jejich repertoáru slyšet. Vy ostatní se pojďte aspoň takto zprostředkovaně podívat, co vás příští léto čeká. Tohle je Top 10 největších hitů chlouby londýnské klubové scény.
10. American Dread
9. Captain Dread
8. Cave Of Angels
7. Return Of The Dread
6. Yeah Man
5. Zion Youth
4. Out Of Heaven
3. A Canterbury Tale
Geoffrey Chaucer byl jedním z významných básníků středověku. Pro Anglii tím vůbec nejvýznamnějším. Jeho životní dílo The Canterbury Tales zase sbírkou naprosto zásadních povídek, ze které později čerpal například i William Shakespeare. Dreadzone jako hudební skupina se silným národnostním cítěním uctila dílo svého předka skladbou A Canterbury Tale. Ta je jednou z devíti písní na albu Second Light, kterým Dreadzone v roce 1995 navázali na debutové 360°. Souznění smyslné melodie a něhou prostoupené atmosféry vám přijde ve festivalové vřavě náramně vhod. Přijet s nimi ještě tak Donna McKevitt, která tu má úžasný hlas.
2. Gangster
Britský gangsterský snímek The Long Good Friday se stal Dreadzone inspirací k nahrání skladby Gangster. Její základ tvoří sample z filmového soundtracku, který v roce 1980 vznikl pod rukama slavného anglického skladatele Francise Monkmana. Dreadzone s písní přišli o třicet let později, kdy se objevila na jejich stále aktuální studiové nahrávce Eye On The Horizon. V remixu od Trolley Snatcha je podle statistik hudebního portálu last.fm dokonce nejhranější skladbou Dreadzone vůbec. Kapela na singl upozornila i poměrně zajímavým videoklipem.
1. Little Britain
Velkým plusem Second Light je jeho pestrost. Do dnešního dne Dreadzone nenatočili jiné album, které by se mu v tomto ohledu vyrovnalo. Lehce folkový singl Little Britain se i díky příjemné stopáži, která nenapodobuje sedmi osmiminutové orgie, jimiž Dreadzone na vlastních deskách nešetří, držela poměrně vysoko v britské hitparádě. Ve spojení s blížícími se Letními olympijskými hrami v Londýně se dokonce fanoušci Little Britain snažili zasadit o to, aby se jejich oblíbená píseň stala oficiální hymnou sportovního svátku. Oslava království v jeho ryzí středověké podobě je to každopádně velkolepá. Pro autora článku neoddiskutovatelné číslo jedna.
