ViLSY: Asi je to na dobré cestě...

Začal bych od začátku. Žiješ celý život tady nebo jak to s tebou bylo?

ViLSY: Žiju tady jen polovinu svého života, od 11 let. Před tím jsem žila v Rusku.

A už v Rusku jsi poslouchala hiphop, nebo na jaké hudbě jsi vyrůstala a kdy jsi se setkala s rapem?

ViLSY: S rapem jsem se setkala v 8. třídě na základní škole ve chvíli, kdy jsem si půjčila pár cédéček od spolužačky. V Rusku jsem poslouchala nějaké tucky, v té době tam ani nic jiného nebylo na výběr. (smích)

Takže ruský rap jsi nevnímala? Nebo máš nějakou představu, jak tam vypadá hiphopová scéna?

ViLSY: Přiznám se, že v Rusku jsem ještě nevěděla, co to je rap, ale když mám chvíli času, tak se snažím sledovat i ruskou scénu. Mám představu jak to tam vypadá, i když ne zas tak úplně...

Říkáš, že rap přišel v osmé třídě, jaké to bylo setkání a jaká jména jsi slyšela jako první? Byl někdo, kvůli komu si začala rap poslouchat?

ViLSY: Poprvé jsem slyšela Eminema a také Dr. Dre. Vlastně díky němu jsem se začala zajímat o rap a zkoušet psát své první texty. Jak si dnes pamatuju, hledala jsem na Internetu beaty od Dr. Dre a zkoušela psát a rapovat, měnit flow atd.

Předpokládám, že sis ze začátku rapovala doma pro sebe. Chodila jsi časem třeba někam na open mic, battly nebo prostě mezi lidi?

ViLSY: Přesně tak, ze začátku to bylo rapování pro sebe doma. Také občas o víkendu jsem chodila na parties, které mi přišly zajímavé, ale přiznám se, že se nerada mačkám v davu lidí, proto to chození po klubech netrvalo moc douho a většinou jsem radši byla doma, kde jsem se v klidu věnovala oblíbené věci - rapu.

Pro mě bylo právě překvapení, že jsem o tobě slyšel poprvé až když jsi chystala debutové album. To není úplně standardní cesta. Jak se to vlastně stalo? Někdo tě objevil?

ViLSY: Přesně, nejdřív mě objevil MikeL (pořadatel Battle Night, pozn. red.), který mi začal pomáhat s promem atd. Pak za měsíc mi napsal Libor Lisý z EMI, že mají zájem se sejít a seznámit se víc s mojí tvorbou.

A tys měla už nějaké nahrané věci? Někde na internetu třeba? Nebo ses seznámila s Mikelem, zarapovala mu a on rovnou poznal talent?

ViLSY: (smích) Samozřejmě jsem měla už pár demo nahrávek zveřejněných na MySpace, kde si mě právě všimli jak MikeL, tak i EMI.

OK, byl bych rád, kdyby si o tvé cestě mohly přečíst i jiné holky a třeba se inspirovat. Takže se ptám stupidně, ale jak jsem říkal, neslyšel jsem o tobě, dokud nezačalo vznikat album. Takže už před tím jsi nahrávala - zavzpomínej trochu na tuhle dobu... Kde jsi nahrávala? Byly nějaké spolupráce? Snila jsi o albu nebo tě to jen bavilo?

ViLSY: Asi po dvou letech, co jsem zkoušela rapovat jsem se seznámila s pár lidmi z Ruska, kteří také jako já od dětství žijí v Praze, a kteří také měli stejné zájmy jako já - rap a vše, co se rapu týče. Oni se více zaměřovali na produkci a já na rap, také měli doma nějaký obyčejný mikrofon. Inspirovali jsme se od různých interpretů z USA a nahrávali demo verze doma a pak je dávali ke stažení na Internet. Takhle vznikl track Praga nebo Lady Rap I. Jinak spolupráce žádné nebyly, co se týče featů, ale vždy jsem snila o vydání oficiálního sólo alba, což se mi podařilo.

Zajímalo by mě, co ještě děláš kromě rapu - studuješ? pracuješ? V jakém oboru?

ViLSY: Kromě rapu také studuju a pracuju. Studuju na Španělské univerzitě v Praze - Účetnictví a management a pracuju v kosmetickém salónu jako manikérka.

Co ti zrovna hraje v autě nebo doma za desky? Případně jaká knížka ti leží u postele, jestli čteš?

ViLSY: Přiznám se, že zas tak moc nečtu, protože opravdu volného času mám málo, ale líbí se mi knížky od Paula Coelha, také se zajímam hodně o design interiéru, což je obor, který jsem vystudovala na střední škole Umění a managementu. A co se týče hudby, tak každopádně number one u mě je celá crew Three 6 Mafia, Tech N9ne, občas i starší věci od Ja Rule a DMX.

OK, pojďme k tvému debutovému albu Lady Rap. Poctivě jsem si ho naposlouchal, ale neumím rusky, takže mám spíš pocity než názory. Přijde mi temnější. Alespoň hudebně. Proč? Jsou i texty takové? O čem vlastně píšeš?

ViLSY: Většinou píšu o tom, co v danou chvíli cítím, o vnitřních pocitech, o tom, jak vnímám život. Často moje texty mají podtext, proto nejsem úplně nadšená, když vidím na nějakém webu snahu o překlad, protože neodpovídá pravému smyslu tracků.

A souhlasíš s tím slovem "temnější" nebo bys mi to rozmluvila?

ViLSY: Já si nemyslím, že je, jak ty říkáš, temnější. Jsou tam temnější tracky, ale celkově je to různorodý.

Ze začátku jsi zmiňovala Eminema, to je rapper, který do svého projevu dokáže dostat obrovskou spoustu emocí. Když je naštvanej, nikdo o tom nepochybuje. U tebe ten pocit úplně nemám, přijde mi, že jsi vlastně docela uzavřená. Umíš se třeba pořádně naštvat? Lítá nádobí?

ViLSY: Asi jako každý člověk mívám různé nálady, umím být naštvaná i veselá i smutná atd. Ale snažím se na veřejnosti neukazovat, jak to doopravdy uvnitř mám. Ale talířem o zeď jsem ještě nikdy nehodila. (smích)

Jasně, v tom je Eminem zase pravý opak, ten na sebe vykecá všechno a všechno taky řeší ve svých textech. Tvé album je v ruštině, názvy tracků v angličtině a vychází v Čechách. S jakým úspěchem nebo publikem vlastně se svými spolupracovníky počítáte? Určitě nevydáváte album jen proto, že je to tvůj sen...

ViLSY: Pravdou je, že celé album je v ruštině. Prozradím, že v plánu bylo mít na LP i pár songů v češtině, což se nepodařilo, protože moje čeština, co se týče výslovnosti, ještě není úplné stoprocentní. Zatím chci trénovat a v budoucnu nahrát také něco v češtině. Tracklist je napsaný v angličtině z toho důvodu, že v dnešní době to tak dokáže přečíst skoro každý - jak v České republice, tak na Slovensku, tak i v Rusku, kde by se album mělo prodávat. Pochybuju o tom, že azbukou by to dokázal někdo přečíst tady v ČR nebo na Slovensku. Proto se našel tento kompromis, angličtina. Jinak si myslím, že LP by mohlo mít úspěch, protože tady žije hodně lidí, co rusky rozumějí, a které z rusky mluvících zemí pocházejí. Také už jsem slyšela pozitivní reakce od Čechů a lidí, kteří tomu nerozumí, takže asi je to na dobré cestě...